Sálští Frankové

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Sálští Frankové, prozkoumáme jeho rozmanité dimenze a jeho dopad na každodenní život. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času byl Sálští Frankové předmětem zájmu a studia v různých oborech. Budeme analyzovat jeho relevanci v současném kontextu a také různé pohledy, které na toto téma existují. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit osvětlit málo známé aspekty Sálští Frankové s cílem nabídnout širokou a obohacující vizi na toto téma obecného zájmu.

Toxandrie, původní domov sálských Franků. V dobách Západořímské říše byli označováni za „Franky“.
Signet Childericha I., krále sálských Franků v období 457 až 481. Epigrafika CHILDERICI REGIS („krále Childerica“). Nalezeno v jeho hrobce v Tournai, nyní v Monnaie de Paris.

Sálští Frankové nebo Sáliové byla podskupina starověkého germánského kmene Franků, kteří původně žili na římském pomezí na území severně od řeky Rýn.

Historie

Franští králové zodpovědní za dobytí Galie byli Sáliové. Od 3. století se sálští Frankové objevují v historických záznamech jako germánští válečníci a piráti a také jako Laeti (nepřátelé Římanů). Byli prvním germánským kmenem, který permanentně osídlil římské území za Limes Romanus. V roce 358 přistoupili na dohodu se Římany, kteří jim dovolili usadit se v Toxandrii (území současného Nizozemí a Belgie přibližně u Severního Brabantska, Antwerp a Vlámského Brabantu).

V roce 422 Wisogast, Bodogast (Arogast), Salogast a Windogast stvrdili svůj nový kmenový svaz sepsáním Sálského zákoníku (Lex Salica).[1]

V době zániku západořímské říše byl králem sálských Franků a správcem římské provincie Belgica secunda Childerich I. (457/458–481) z dynastie Merovejců. Jeho syn Chlodvík I. se stal zakladatelem Franské říše.

Původ jména je nejistý, snad podle řeky Isala, dnešní IJssel.

Později ovládali území na toku Franské Sály; jejich sídlo leželo v dnešním Hammelburgu poblíž Würzburgu. V 8.–9. století se působiště Sálských Franků rozšířilo i na Sálu bez přívlastku; jejich sídlem byla např. Dobrogora (Gutenberg) u Halle.[2]

Reference

  1. ↑ SCHAAB, Karl Anton. Geschichte der Stadt Mainz, Svazek 3. : , 1847. Dostupné online. S. 65. 
  2. ↑ Beilage zur allgemeinen Zeitung. : , 1906. Dostupné online. S. 74. 

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.