V dnešním světě je Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny téma, které vyvolalo velký zájem a debatu. Po léta byl Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny předmětem studia a výzkumu a jeho význam postupem času rostl. Jak na akademické půdě, tak v široké veřejnosti, Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny upoutal pozornost mnoha lidí díky své relevanci v různých aspektech společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny, od jeho původu a vývoje až po jeho dnešní dopad. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se budeme snažit do hloubky porozumět tomu, jak Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny ovlivnil různé oblasti a jaké perspektivy se kolem tohoto tématu otevírají.
Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny | |
---|---|
![]() Ukrajinská území anektovaná Ruskem | |
Základní informace | |
Datum | 30. září 2022 |
Stát | ![]() |
Místo | Doněcká oblast Luhanská oblast Záporožská oblast Chersonská oblast |
Příčina | Ruská invaze na Ukrajinu |
Výsledek |
|
Organizátor | ![]() |
Anexi jihovýchodní Ukrajiny vyhlásilo Rusko dne 30. září 2022 v průběhu probíhající invaze. Došlo jí k jednostrannému prohlášení Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti za území Ruska, přičemž při jejím vyhlášení Rusko plně neovládalo ani jednu z oblastí. Čtyři anektované regiony o rozloze 90 tisíc km² tvoří asi 15 % ukrajinského území. Jedná se o největší anexi v Evropě od druhé světové války. Vytvořila pozemní spojení mezi ruskou pevninou a již okupovaným Krymem a odřízla Ukrajinu od Azovského moře.
Rusko se při anexi opírá o místní referenda, ve kterých se mělo přes 98 % obyvatel vyslovit pro připojení území k Rusku, platnost takovýchto referend je však zpochybňována a není mezinárodně uznávána. Jejich zákonnost a platnost odmítla i OSN. Ukrajinský prezident Zelenskyj řekl, že „pokud budou okupanti pokračovat cestou pseudoreferend, uzavřou si pro sebe jakoukoli šanci na rozhovory s Ukrajinou a svobodným světem, které ruská strana bude v určitém okamžiku zjevně potřebovat“, a dále uvedl, že s Ruskem nebude Ukrajina vyjednávat, dokud bude jeho prezidentem Putin, a požádal o urychlené přijetí Ukrajiny do NATO.[1][2]