Rudolf Růžička (skladatel)

V tomto článku se budeme věnovat tématu Rudolf Růžička (skladatel), které je nanejvýš důležité a zajímavé pro široké spektrum čtenářů. Rudolf Růžička (skladatel) se v poslední době stal tématem diskuzí a debat a je předmětem analýzy odborníků v oboru. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout komplexní a podrobný pohled na Rudolf Růžička (skladatel), který se zabývá jeho nejdůležitějšími aspekty a nabízí cenné informace k pochopení jeho dopadu v různých oblastech. Od svého vzniku až po současnou evoluci Rudolf Růžička (skladatel) vzbuzoval zájem odborníků, akademiků i široké veřejnosti, takže je důležité prozkoumat jeho povahu a důsledky. Prostřednictvím analytického a přísného přístupu se snažíme prozkoumat a prohloubit toto téma a předložit různé pohledy a argumenty, které obohacují znalosti o Rudolf Růžička (skladatel). Tento článek se bezpochyby snaží být informativním a reflexním odkazem pro ty, kteří chtějí tomuto fenoménu plně porozumět.

Rudolf Růžička
Základní informace
Narození25. dubna 1941
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí16. května 2022 (ve věku 81 let)
Žánryelektroakustická hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog, dirigent, hudební teoretik, publicista a vysokoškolský učitel
Nástrojeklavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Růžička (25. dubna 1941 Brno – 16. května 2022[1]) byl český hudební skladatel, pedagog, teoretik, hudební publicista a osobnost české i světové artificiální hudby 20. století.

Elektroakustická a počítačová tvorba

Život a dílo

Absolvoval brněnskou konzervatoř, v roce 1967 vystudoval kompozici na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně.[2] Totalitním režimem pronásledovaný skladatel,[zdroj⁠?!] hájící alternativní umění. Přednáší elektroakustické a computerové kompozice na JAMU (od roku 1969) a na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně (zde přednášel předměty "Počítače a hudba I" a "Počítače a hudba II").

Výsledky Růžičkových uměleckých snah byly oceněny první cenou v mezinárodní soutěži Musica Nova za skladbu Gurges (1970). Stejné mety dosáhl skladatel kompozicí Tibia I. v soutěži o cenu Marcela Josseho v Paříži (1984) a v soutěži liturgických skladeb "Mariazell '93" konané v Salcburku za Crucifixion I. Následovala řada dalších cen a čestných uznání. Za vynikající uměleckou činnost byl Růžička vyznamenán cenou Masarykovy akademie umění v Praze (1993), byl čestným členem v "Confederation of Chivalry" v Sydney. Neformální pocty se skladateli dostalo jmenováním stálým členem soutěžní poroty "International Computer Music Competition NEWCOMP" (od r. 1986), každoročně realizované v americkém Bostonu a předsedou jury mezinárodní soutěže Musica nova, konané od roku 1992 v Praze.

Tvorba

Elektroakustické kompozice

  • Elektronia C - elektronická skladba - 1966 - 6'
  • Gurges - prostorová elektroakustická skladba - 1968 - 13'
  • Stvoření světa - elektronická koláž s hudbou D.Milhauda - 1969 - 17'
  • Anthroporea - prostorová elektroakustická skladba - 1969 - 11'
  • Mavors - elektroakustická skladba - 1970 - 11'
  • Discordia - elektronická skladba - 1970 - 9'
  • Arcanum - elektronická skladba - 1974 - 12'
  • Suita VI. pro syntetizér - 1986 - 10'
  • Celula - elektronická skladba - 1986 - 9'
  • Parabola pro syntetizér - 1989 - 8'
  • Crucifixion I. - elektronická skladba - 1992 - 16'
  • Creation Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine. - elektronická skladba - 1994 - 24' (video)
  • Creation Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine. - Electronic Composition - 1994 - 24' (video)
  • Brotsack - elektronická skladba - 1994 - 12'
  • Aves - elektroakustická skladba - 1995 - 11'
  • Posonensia - elektroakustická skladba - 1996 - 12'
  • Missa - elektroakustická skladba - 2000-2007 - 43'

Elektroakustická hudba kombinovaná s orchestrální a vokální

  • Elektronia A pro alt, komorní orchestr a elektronické zvuky -1964 - 6'
  • Elektronia B pro komorní sbor, komorní orchestr a elektronické zvuky - 1965 - 9'
  • Aforismy pro recitátora a elektroakustické zvuky - 1969 - 6'
  • Cantata ai ai a pro mezzosoprán, basbaryton, komorní sbor, komorní orchestr a elektroakustické zvuky - 1971 - 14'
  • Malefica pro mezzosoprán, flétnu, klarinet, violu, cembalo (nebo klavír) a elektroakustické zvuky - 1974 - 19' (nebo 11')
  • Symfonie pro dva orchestry a elektroakustické zvuky - 1984 -18'
  • Rosa sepulcreti (Hřbitovní růže) pro baryton (nebo mezzosoprán), syntetizér (ad libitum) a elektronické zvuky na latinský text J.Nerudy - 1989 - 7'
  • Komorní koncert III. pro syntetizér, komorní orchestr (ad libitum) a elektronické zvuky - 1990 - 13'

Elektroakustická hudba kombinovaná s hudbou komorní

  • Timbri pro dechový kvintet a elektronické zvuky - 1967 - 7'
  • Deliciae pro kontrabas a elektroakustické zvuky - 1968 - 6'
  • Tibia pro flétnu a elektroakustické zvuky - 1972 - 10'
  • Concertino pro harfu a elektroakustické zvuky - 1973 - 8'
  • Paean pro trombón a elektroakustické zvuky - 1976 - 10'
  • Tibia I. pro saxofon a elektroakustické zvuky - 1984 - 12'
  • Rota pro cembalo (nebo klavír) a elektroakustické zvuky - 1985 -11'
  • Bucina pro trubku a elektroakustické zvuky - 1988 - 9' (nebo 7')
  • Suita IX. pro housle a elektronické zvuky (ad libitum) - 1993 - 9'
  • Saxophantasy pro saxofon a elektroakustické zvuky - 1994 - 7'
  • Kymbalon pro cimbál a elektroakustické zvuky (ad libitum) - 1997 - 11'
  • Aranea pro nástroj nebo hlas (ad libitum) a elektronické zvuky - 1999 - 13'

Odkazy

Reference

  1. ↑ Brněnské hřbitovy: Hledat: Rudolf Růžička . Brno.cz . Dostupné online. Dostupné také na: . 
  2. ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 153. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.