Rudolf Pellar

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Rudolf Pellar. Ať už se jedná o aktuální téma, veřejnou osobnost nebo historickou událost, Rudolf Pellar upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Rudolf Pellar, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. Bez ohledu na to, zda jste odborníkem na toto téma nebo jej teprve začínáte objevovat, zveme vás, abyste se ponořili do této vzrušující cesty za lepším pochopením významu a relevance Rudolf Pellar v naší době.

Rudolf Pellar
Základní informace
Narození28. února 1923 nebo 23. února 1923
Púchov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí4. září 2010 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Žánrypop-music, šanson
Povoláníherec, překladatel, zpěvák, moderátor, šansoniér, hudební pedagog
Manžel(ka)Luba Pellarová
DětiŠimon Pellar (syn)
PříbuzníJiří Kárnet (švagr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Pellar (28. února 1923 Púchov – 4. září 2010 Praha) byl český herec, překladatel, zpěvák, moderátor, šansoniér a hudební pedagog, manžel Luby Pellarové a švagr Jiřího Kárneta.

Život a dílo

Po maturitě na gymnáziu v Brně absolvoval studium herectví na Konzervatoři v Brně, absolutorium v roce 1946. Poté působil v Horáckém divadle v Jihlavě a ve Slezském národním divadle v Opavě. Následovala angažmá v pražských divadlech, nejprve v Divadle S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou), od roku 1954 Hudební divadlo v Karlíně, kde setrval až do roku 1960. Dalších 30 let od roku 1960 až do roku 1991 působil v Městských divadlech pražských. Hudební studium absolvoval pouze soukromě, studoval zejména zpěv, po příchodu do Prahy u Louise Kadeřábka a Roberta Rosnera. V hudebním divadle uplatňoval nejen své dobré taneční a pohybové schopnosti ale i velmi hezký, znělý a zajímavě barevný hlas v barytonovém rozsahu. Zpočátku hrál zejména v operetách a muzikálech a to jak v Hudebním divadle v Karlíně tak i na prknech Divadla ABC. Zahrál si různé drobnější role i v několika českých filmech. Od poloviny 50. let 20. století začal nahrávat své první gramofonové desky pro firmu Supraphon s různými orchestry a hudebními skupinami (Orchestr Milana Bláhy, Orchestr Gustava Broma, TOČR-Taneční orchestr Československého rozhlasu, skupiny Jiřího Jirmala, Karla Krautgartnera, Slávy Kunsta či Orchestr Karla Vlacha a další). Kromě své herecké profese a šansonového zpěvu se také dobře uplatňoval jakožto vysoce kultivovaný konferenciér, speaker a recitátor (dnešní obdoba kvalitního moderování). Kromě běžných titulů z muzikálového či populárního repertoáru zpíval velmi často i americké lidové písně (často se jednalo o songy z oboru americké country hudby) a dále též zpíval i francouzské lidové písně (tedy v působnosti folkové). Kromě toho nazpíval řadu zahraničních šansonů s kvalitními českými texty. Od roku 1969 se podílel na šansonových večerech v Umělecké besedě a v pražském Divadle hudby. Zpíval šansonové písně z repertoáru známých světových šansoniérů (např. J.Brel, G.Brassense, G.Bécauda a dalších), zpíval i písně Karla Hašlera, kuplety z kabaretu Červená sedma, písně z Osvobozeného divadla apod. Na přelomu 60. a 70. let moderoval spolu s Pavlínou Filipovskou televizní magazín Rodinná pošta. V období 70. a 80. let 20. století jej však dosti krutě postihla normalizace, kdy měl zákaz veřejného vystupování v masových médiích typu Československé televize, rozhlasu či filmu.[1] Působil však v nadále v neformálním sdružení Šanson – věc veřejná. Od roku 1970 až do roku 2001 také vyučoval šansonový zpěv na konzervatoři v Praze.[2] Zákaz činnosti v 70. letech jej donutil, aby se společně s manželkou Lubou začal intenzivně věnovat překladatelské činnosti, věnovali se společně překladatelské činnosti americké literatury prozaické i divadelní respektive dramatické. Za svoji výbornou překladatelskou činnost získal několik prestižních překladatelských ocenění. Po roce 1989 byl nadšeným členem Masarykova demokratického hnutí, v letech 1995 až 2005 byl členem jeho hlavního výboru a až do své smrti vystupoval úspěšně v jeho podvečerech v pražském divadle Kolowrat.

Od konce 60. let občasně spolupracoval s dabingem, a to jako překladatel i dabér.

V letech 1990 až 1995 vystupoval v doprovodných programech na výstavách (Herbert Masaryk, T. G. Masaryk - člověk a umění), které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí.

V roce 1959 namluvil film Jiřího Trnky Sen noci svatojánské.

Divadelní role (výběr)

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Rozhlasové role (výběr)

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

2006 Jan Jeník z Bratřic: Z mých pamětí, desetidílná četba na pokračování. Připravila Barbora Bukovinská. Četl Rudolf Pellar. Režie Ivan Chrz. [5]

Nejznámější hity

  • Červená aerovka (poznámka: nyní ji často zpívá skupina Neřež)
  • Takový sníh už nepadá
  • Malý bar
  • Pařížské bulváry
  • Starý povozník
  • Všední ulice
  • Atomová pohádka
  • Pardon, já musím
  • S buřinkou v ruce
  • Bambus a řeka
  • Buffalo Bill

Ocenění

  • 2000 – Křišťálová růže za interpretaci mluveného slova
  • 1997 – Státní cena za celoživotní překladatelské dílo

Diskografie (výběr)

Gramofonové desky

  • Kánoe pro dva – Jana Petrů a Miroslav Šuba, Kamarád oheň – Jiří Vašíček, Trosečnice – Jiří Bruder / Den se krátí – Rudolf Pellar, Drnová chýše – Rudolf Pellar – (Supraphon, SP)
  • 1958 Písně z musicalu Když je v Římě neděle
  • 1962 Opilý koráb (A. Rimbaud - přeložil V. Nezval)
  • 1964 Americké lidové písně
  • 1969 Český šanson 1969
  • 1969 Chvíle lásky
  • 1970 Český šanson 1970
  • 1983 Písničky Jaroslava Jakoubka

CD

  • 1999 Smutný představení - Arbitra
  • 2001 Prager Tandimarkt - Meadowart
  • 2001 Patřím k tobě - Regina

Překladatelská činnost, výběr

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zemřel herec, šansoniér a překladatel Rudolf Pellar, idnes.cz, 4. září 2010
  2. ↑ Zemřel překladatel a šansoniér Rudolf Pellar, lidovky.cz, 4. září 2010
  3. ↑ ŘÍHOVÁ, Marie. Leo Perutz: Noc pod Kamenným mostem. Příběhy z tajemného prostředí rudolfinské Prahy . Český rozhlas, 2021-06-06 . Dostupné online. 
  4. ↑ Český rozhlas Dvojka duben 2023
  5. ↑ Radio Vltava 17. dubna 2023

Externí odkazy