V dnešním světě je Rudolf Anhaltsko-Zerbstský tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému významu v dnešní společnosti, jeho dopadu na každodenní život nebo jeho historické důležitosti, Rudolf Anhaltsko-Zerbstský je i nadále tématem, které v myslích lidí vyvolává diskuse, zájem a zvědavost. Proto je nezbytné důkladně analyzovat všechny aspekty související s Rudolf Anhaltsko-Zerbstský, od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj, abychom pochopili jeho skutečný význam a jeho vliv v různých oblastech každodenního života. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů Rudolf Anhaltsko-Zerbstský, abychom pochopili jeho důležitost a dopad na dnešní společnost.
Rudolf Anhaltsko-Zerbstský | |
---|---|
kníže anhaltsko-zerbstský | |
![]() | |
Doba vlády | 1603–1621 |
Narození | 28. října 1576 Harzgerode |
Úmrtí | 20. srpna 1621 (ve věku 44 let) Zerbst |
Manželky | Dorotea Hedvika Brunšvicko-Wolfenbüttelská Magdalena Oldenburská |
Potomci | Dorotea Anhaltsko-Zerbstská Eleonora Anhaltsko-Zerbstská Jan Vi. Anhaltsko-Zerbstský |
Dynastie | Askánci |
Otec | Jáchym Arnošt Anhaltský |
Matka | Eleonora Württemberská |
Příbuzní | Anna Marie Anhaltská, Anna Žofie Anhaltská, Alžběta Anhaltsko-Zerbstská, Dorotea Marie Anhaltská, Anežka Hedvika Anhaltská, Sibyla Anhaltská, Kristián I. Anhaltský, Jean-Ernest d'Anhalt, August Anhaltsko-Plötzkauský, Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský, Ludvík I. Anhaltsko-Köthenský a Bernard Anhaltský (sourozenci) Rudolf August Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Sibylle Ursula von Braunschweig-Lüneburg[1], Klára Augusta Brunšvicko-Lüneburská[1], Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský a Henryk Rudolf Brunswick-Lüneburg[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Anhaltsko-Zerbstský (28. října 1576 – 20. srpna 1621) byl od roku 1603 až do své smrti anhaltsko-zerbstským knížetem.
Narodil se v 28. října 1576 v Harzgerode jako jeden ze synů anhaltského vévody Jáchyma Arnošta a jeho druhé manželky Eleonory Württemberské. Roku 1586 Jáchym Arnošt zemřel a Anhaltsko přenechal svým synům. Kromě Jana Jiřího a Kristiána, kteří pocházeli z prvního manželství, byli všichni nezletilí. Hlavním správcem knížectví se tak stal Jan Jiří.
Roku 1603 byla sepsána smlouva mezi pěti bratry, která opět rozdělila celé Anhaltsko na několik knížectví. Rudolf obdržel knížectví Anhaltsko-Zerbstské se sídelním městem Zerbst. Rudolf zde zemřel po krátké nemoci 20. srpna 1621 ve věku 44 let. Byl pohřben v kryptě kostela svatého Bartoloměje.[2] V době nezletilosti jeho jediného syna Jana knížectví spravoval Rudolfův starší bratr August.[3]
Ve Wolfenbüttelu se 29. prosince 1605 oženil s Doroteou Hedvikou (1587–1609), nejstarší dcerou vévody Jindřicha Julia Brunšvicko-Lüneburského. Během čtyř let se jim narodily čtyři dcery:
Při čtvrtém porodu mladá kněžna ve věku 22 let v Zerbstu umírá spolu s novorozenou dcerou. Po její smrti upadl kníže Rudolf do hluboké deprese.
Protože stále neměl mužského potomka, rozhlodl se oženit znovu.[3] V Oldenburgu pojal za choť 31. srpna 1612 Magdalenu Oldenburskou (1585–1657). Ze spokojeného manželství se narodily dvě děti:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolph, Prince of Anhalt-Zerbst na anglické Wikipedii.
anhaltsko-zerbstská kníže | ||
---|---|---|
Předchůdce: nový titul |
1603–1621 Rudolf Anhaltsko-Zerbstský |
Nástupce: Jan Vi. Anhaltsko-Zerbstský |