Rostislav Sochorec

V tomto článku prozkoumáme téma Rostislav Sochorec z vícerozměrné perspektivy, analyzujeme jeho důsledky v různých kontextech a jeho relevanci dnes. Ponoříme se do jeho původu, vývoje a jeho dopadu na společnost, stejně jako do výzev a příležitostí, které přináší. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit odhalit různé aspekty Rostislav Sochorec a jeho vliv v různých oblastech, abychom poskytli komplexní vizi, která nám umožní pochopit jeho složitost a rozsah. Od historických aspektů až po budoucí projekce si tento článek klade za cíl nabídnout ucelenou a obohacující vizi Rostislav Sochorec a zve čtenáře k zamyšlení a zpochybnění vlastního vnímání tohoto tématu.

Ing. Rostislav Sochorec
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1947
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSL
Narození2. července 1900
Staré Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. května 1948 (ve věku 47 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
DětiRostislav Sochorec mladší
Alma materVŠ zemědělská Brno
Profesezemědělec a politik
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm I. třída, in memoriam (1991)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rostislav Sochorec (2. července 1900 Staré Město[1] – 13. května 1948 Brno) byl český a československý politik Československé strany lidové a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění. Po únoru 1948 pronásledován a vězněn, zemřel za nejistých okolností v psychiatrické léčebně.

Biografie

Absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a VŠ zemědělskou v Brně (1924). Od poloviny 20. let podnikal v zemědělství a hospodařil na velkém statku na Hodonínsku. Byl členem několika lidoveckých spolků, od 30. let funkcionářem ČSL na Moravě. V letech 1935–1939 působil jako člen zemského zastupitelstva v Brně a redaktor Hospodářského obzoru v Brně. Za druhé světové války byl aktivní v domácím odboji..[2]

V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu setrval do listopadu 1947, kdy rezignoval. Místo něj nastoupil Václav Bátěk.[3] V parlamentu působil jako odborník na zemědělství. Angažoval se v Jednotném svazu českých zemědělců a spolu s dalšími podobně orientovanými kolegy bránil v provedení pozemkové reformy podle komunistických představ. V rámci ČSL představoval mladší stranickou generaci, protikomunisticky naladěnou.[4]

StB jej 23. února 1948, tedy přímo během únorového převratu, odvlekla z jednání Jednotného svazu českých zemědělců, zatkla a uvěznila. Posléze byl umístěn v brněnské psychiatrické léčebně. Podle oficiální verze komunistických orgánů spáchal sebevraždu (oběsil se na mokrém ručníku). Podle pozdějších revizí vyšetřování je ovšem tato verze zpochybňovaná.[5][6]

Jeho pohřeb 17. května 1948 ve Starém Městě přerostl ve spontánní demonstraci mnoha set lidí proti komunistickému režimu. 28. října 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy in memoriam. Jeho synem je Ing. Rostislav Sochorec, hydrolog a člen KDU-ČSL, který pravidelně od roku 1994 kandiduje v komunálních volbách v Porubě (členem zastupitelstva v letech 2002–2006).[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Staré Město
  2. ↑ PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 239.
  3. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-23. 
  4. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1178–1179, 1182, 1185. 
  5. ↑ Podivná smrt „prvního Gottwaldova mrtvého“ nebyla nikdy objasněna . zpravy.idnes.cz . Dostupné online. 
  6. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1186. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.komunalni-politika.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 

Externí odkazy