Rokaj

V tomto článku prozkoumáme základní roli, kterou Rokaj hrál v průběhu historie, a analyzujeme její dopad na různé aspekty společnosti. Od svých počátků až po současnost byl Rokaj předmětem debat a analýz v mnoha oborech, což probudilo zvědavost a zájem odborníků i fanoušků. Prostřednictvím vícerozměrného přístupu prozkoumáme jeho vliv na kulturu, politiku, technologie a další oblasti, abychom lépe porozuměli jeho významu v současném světě. Zvažováním různých perspektiv a přezkoumáním empirických důkazů se snažíme poskytnout komplexní pohled na Rokaj a jeho význam v dnešní společnosti.

Rokaje a suprafenestra, kolem 1760 (Palác Kinských, Praha)
Porcelánové kropenky s motivem rokaje (Nymphenburg 1760)

Rokaj (fr. rocaillemušlička, kamínek) je abstraktní a často nesymetrický ornament, podle kterého dostalo název rokoko.

Mívá tvar dvoustranně závitnicové mušle nebo plaménků, často kombinovaný s různými listy nebo drapérií. Základem je tvar lastury, který je vyveden do tvaru plamenů nebo zprohýbaných hřebínků.

Vznikl původně v umělých jeskyních zámeckých parků (grotta), které se často zdobily skutečnými lasturami, a v době francouzského krále Ludvíka XV. se rozšířil téměř po celé Evropě. V Českých zemích byl hojně používán v letech 1745–1780 a potom opět v období „druhého rokoka“ koncem 19. století.

Vyskytuje se na fasádách, samostatně nebo kolem oken a výklenků, jako dekorace dřevěných, často zlacených rámů zrcadel, obrazů a různých kartuší, ale také na dekorativních malbách a freskách, na nábytku a porcelánu.

Odkazy

Literatura

  • J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978, str. 215.
  • Ottův slovník naučný, heslo Rocaille. Sv. 21, str. 868

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Rokaj na Wikimedia Commons