Rodokmen

V dnešním světě je Rodokmen tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Díky mnoha aspektům a významu v současné společnosti se Rodokmen stal stálým bodem diskuse v různých oblastech, od politiky po zábavu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Rodokmen, analyzujeme jeho dopad na každodenní životy lidí a jeho vliv na populární kulturu. Kromě toho podrobně prozkoumáme nejnovější pokroky a vývoj související s Rodokmen, abychom nabídli komplexní pohled na toto velmi významné téma v současné krajině.

Ukázka rodokmenu

Rodokmen je nejjednodušší genealogická tabulka, která uvádí předky výchozí osoby (střena) pouze po otcovské linii. Sleduje tedy pouze mužské předky – otce, děda, praděda atd., přičemž o manželkách jsou uvedeny pouze základní informace (jméno, životní data).

Charakteristika

Jedná se o genealogickou tabulku, která poskytuje přehled pouze o části předků výchozí osoby, častěji se pro zobrazení rodinného stromu využívá vývod z předků.

Tvorba rodokmenu

Na počítači lze v dnešní době jednoduše ztvárnit rodokmen a další formy genealogických tabulek pomocí nejrůznějšího specializovaného softwaru jako je Ancestry, Heritio, GenoPro, MacFamilyTree či web 2.0 služeb jako je geni.com, FamilySearch, Ancestry.com nebo MyHeritage. Existuje i celosvětový rodokmen na bázi wiki – WikiTree.

Rodokmeny je vhodné ukládat a exportovat ve formátu GEDCOM. To je univerzální formát, který umožňuje předávat data mezi jednotlivými programy na tvorbu rodokmenu. Mezi málo užívané alternativy patří GEDCOM X, FHSIO a Wikipedia Persondata.

Popularita rodokmenů

Dlouhé rodokmeny můžeme zaznamenat již v bibli. Např. Evangelium svatého Matouše začíná rodokmenem[1], ve kterém se původ Ježíše Krista odvozuje od Abraháma.

Ve středověku sloužily rodokmeny ke dvěma účelům:

  1. K prestiži - šlechtici se snažili ukázat, že patří ke starobylým rodům. Neurození se snažili prokázat, že patří k dobrému rodu, aby se mohli stát šlechtici. V tomto případě se zkoumal původ tři generace nazpět.
  2. Aby se vyloučily příbuzenské sňatky. Katolická církev zakazovala manželství přes „sedm kolen“. Protože se ale hlavně vladařské rodiny hodně ženily mezi sebou, bylo na jednu stranu důležité, na druhou stranu takřka nemožné uhlídat, že nevěsta není nějaká vzdálená příbuzná.

Posedlý rodokmenem byl např. Karel IV. Na svém hradě Karlštejn si nechal zbudovat ústřední společenskou místnost, kde nechal na stěnách namalovat tzv. Lucemburský rodokmen. V něm odvozoval svůj původ od biblického Noema[2], jakožto „prvního spravedlivého“. Dále do svých předků zahrnul např. římského Jupitera a Saturna, trojského Priama, přes francouzské krále, např. Karla Velikého, až po nedávno zemřelé vévody.[2]

Nástěnný rodokmen se do 21. století nezachoval, i když je dobře zdokumentován, včetně vyzobrazení[3].

Odkazy

Reference

  1. ↑ biblenet.cz | bible online | český ekumenický překlad, bible kralická. biblenet.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ a b UCHYTILOVÁ, Barbora. Nástěnné malby na hradě Karlštejn ve světle restaurátorských zásahů . Praha: Univerzita Karlova . Dostupné online. 
  3. ↑ Předkové císaře a krále Karla IV. Lucemburského . Rodro z.s. a Nadační fond Mikuláše Daczického . Dostupné online. 

Literatura

  • Hlaváček, Ivan – Kašpar, Jaroslav – Nový, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Jinočany: H&H, 1994. ISBN 80-85467-47-X. S. 119–128. 
  • Peterka, Josef. Cesta k rodinným kořenům. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0. 
  • Pohanka, Henry. Sám proti toku času. Liberec: Dialog, 2002. ISBN 80-85843-62-5. 
  • Řičař, Kristoslav. Občanská genealogie. Praha: Ivo Železný, 1999. ISBN 80-240-1080-1. 
  • PILNÁČEK, Josef. Staromoravští rodové. 5. vyd. (4. úplné). Brno : Ivo Sperát, 2011. 653 s. ISBN 978-80-904312-8-7.
  • PILNÁČEK, Josef. Rody starého Slezska. 3. vyd. (2. úplné). Brno : Ivo Sperát, 2010. 433 s. ISBN 978-80-904312-3-2.
  • PILNÁČEK, Josef. Neznámé rody a znaky staré Moravy. 2. vyd. Brno : Ivo Sperát, 2010. 125 s. ISBN 978-80-904312-2-5.

Související články

Externí odkazy