V současnosti je Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Jeho význam není omezen na jeden sektor nebo oblast zájmu, ale pokrývá širokou škálu kontextů a situací. Od svého dopadu na společnost až po jeho vliv na globální ekonomiku se Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 ukázal jako extrémně důležitý problém, který nezůstane bez povšimnutí. Jak pokračujeme ve zkoumání a lepším pochopení aspektů souvisejících s Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242, objevují se nové příležitosti a výzvy, které vyžadují hloubkovou analýzu a pečlivé zvážení. V tomto článku se blíže podíváme na různé aspekty Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 a jeho dopad na náš dnešní svět.
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 | |
---|---|
![]() Mapa Blízkého východu | |
Datum | 22. listopadu 1967 |
Zasedání č. | 1382 |
Kód | S/RES/242 (dokument) |
Předmět | situace na Blízkém východě |
Hlasování |
|
Výsledek | jednomyslně schváleno |
Složení Rady bezpečnosti | |
Stálí členové | |
Nestálí členové |
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 (S/RES/242) byla Radou bezpečnosti OSN jednomyslně schválena 22. listopadu 1967 po šestidenní válce. Rezoluce byla přijata na základě VI. kapitoly Charty OSN.[1] Sepsal ji britský velvyslanec lord Caradon a výsledný návrh byl jedním z pěti zvažovaných návrhů.[2]
Preambule rezoluce upozorňuje na „nepřípustnost nabývání území válkou a na nutnost usilovat o spravedlivý mír, v němž bude moci každý stát v oblasti žít v bezpečí.“[3]
První odstavec rezoluce „prohlašuje, že naplňování principů Charty vyžaduje dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě, který bude zahrnovat aplikaci následujících principů:[3]
Rezoluce č. 242 patří mezi nejčastěji zmiňované rezoluce OSN v souvislosti s ukončením arabsko-izraelského konfliktu a stala se základem pozdějších jednání mezi dotčenými stranami.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku United Nations Security Council Resolution 242 na anglické Wikipedii.