V dnešním článku se ponoříme do Relativní atomová hmotnost, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Ať už pro svůj význam v dnešní společnosti, jeho dopad na každodenní život nebo historický význam, Relativní atomová hmotnost byl předmětem debat, zájmu a studií odborníků i fanoušků. Od svého vzniku až po současnou situaci, přes jeho vliv v různých oblastech a jeho vývoj v čase, Relativní atomová hmotnost je téma, které si zaslouží být podrobně a vyčerpávajícím způsobem prozkoumáno. V tomto článku se ponoříme do jeho různých aspektů, analyzujeme jeho důsledky a objevíme jeho skutečný význam v současném kontextu.
Relativní atomová hmotnost (též poměrná atomová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty. Pro jeden atom přibližně odpovídá nukleonovému číslu, tj. počtu nukleonů v jádře. U prvků v přírodě je dána poměrným zastoupením izotopů prvku.
K měření relativní atomové hmotností se používá hmotnostní spektrometr (hmotnostní spektrometrie).
Relativní atomová hmotnost je určena vztahem
kde ma je klidová hmotnost atomu, mu je atomová hmotnostní konstanta (1,661×10−27 kg).
Relativní atomová hmotnost je rovna číselné hodnotě atomové hmotnosti vyjádřené v (unifikovaných) atomových hmotnostních jednotkách (značka u), též zvaných dalton (značka Da).
Číselně je relativní atomová hmotnost rovna molární hmotnosti vyjádřené v gramech na mol.
Zjištěné relativní atomové hmotnosti se používají k výpočtu hmotnosti atomu ma pomocí vztahu
kde je v kilogramech.
Látka | |
Vodík | 1,00797 |
Helium | 4,0026 |
Uhlík | 12,01115 |
Dusík | 14,0067 |
Kyslík | 15,9994 |
Hliník | 26,9815 |
Síra | 32,064 |
Chlor | 35,453 |
Draslík | 39,096 |
Železo | 55,847 |
Měď | 63,546 |
Stříbro | 107,870 |
Zlato | 196,967 |
Rtuť | 200,59 |
Olovo | 207,2 |
Uran | 238,03 |