V článku Radvanice (hrad) podrobně prozkoumáme různé aspekty související s tímto tématem. Od jeho vzniku a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost se budeme věnovat hlavním problémům, které v průběhu času vedly k debatám a úvahám. Prostřednictvím hloubkové analýzy a multidisciplinárních přístupů se ponoříme do jeho historických, kulturních, politických a sociálních důsledků s cílem lépe porozumět jeho významu v současném kontextu. Kromě toho prozkoumáme nejnovější výzkum a pokroky v této oblasti, stejně jako budoucí perspektivy, které by mohly znamenat její vývoj. Nenechte si ujít tento kompletní článek na Radvanice (hrad)!
Radvanice | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Sloh | gotická architektura |
Výstavba | 13. století |
Poloha | |
Adresa | Radvanice, ![]() |
Souřadnice | 50°33′29,92″ s. š., 16°2′30,34″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 20681/6-4583 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Radvanice jsou zaniklý hrad v poloze Zámecký vrch nebo U Starého zámku na bočním hřebeni Jestřebích hor, asi 1,5 kilometru jihozápadně od Radvanic v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Pozůstatky hradu jsou od roku 1982 chráněny jako kulturní památka.[1]
O hradu se nedochovaly žádné písemné prameny, ale výzkum Antonína Hejny v roce 1970 prokázal původ hradu ve 13. století.[2] V době svého vzniku se nacházel na hranici trutnovského panství se Svídnickým knížectvím. [3] Antonín Hejna považoval za stavitele hradu majitele vízmburského nebo stárkovského panství, ale podle Vladimíra Wolfa jej založili Švábenští ze Švábenic.[4]
Jednodílný areál hradu má oválný[2] půdorys s rozměry 58 × 34 metrů.[3] Nachází se na strmém hřebínku a ze tří stran jej chrání příkop a val. Val je na jižní straně zdvojený. V severní části stávala u valu dvouprostorová budova s ohništěm, ale její vztah ke hradu je nejasný. Na vnitřní ploše se nacházela rozměrná dřevěná budova postavená na podezdívce z nasucho kladených kamenů.[2]