Rýč

V tomto článku se budeme věnovat tématu Rýč, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Rýč je téma, které vyvolalo debaty a kontroverze v různých kruzích, a je důležité podrobně prozkoumat různé úhly pohledu na věc. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost je Rýč tématem, které si zaslouží být pečlivě a objektivně prozkoumáno. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Rýč a analyzujeme jeho důsledky v různých oblastech. Bezesporu jde o téma, které nenechává nikoho lhostejným a vzbuzuje v komunitě velký zájem, a proto je důležité se mu věnovat úplně a vyčerpávajícím způsobem.

Typy rýčů

Rýč je zahradnický nástroj určený k obracení či k vyrývání zeminy. Práce prováděná rýčem se nazývá rytí, nebo rozrývání, přerývání, zarývání. Rýč s dlouhou úzkou čepelí se nazývá sakovák (na obr. vpravo) a používá se k výkopu základů, drenáží a podobně, kde nelze použít pro tento účel speciální druh bagru zvaný podkopovka. Nejčastěji má rýč kompaktní kovovou čepel z jednoho kusu kovu (obvykle bývá z ocelového plechu, užívána je i borová ocel) a dřevěnou nebo kompozitní násadu. Používají se také i speciální rýče velmi podobné klasickým vidlím. Jsou to rýče s několika plochými bodci, tzv. rycí vidle – hodí se zejména pro rytí těžších, vlhčích a tužších půd nebo jílovitých zemin.

Konec rukojeti ve tvaru písmene T nebo D umožňuje lepší úchop a účinnější obouručné působení na rýč. Čepel je na svém spodním konci naostřena, aby snadněji pronikala do zeminy. Vrchní část čepele bývá opatřena nášlapem a je tak možno o něj opřít chodidlo a zvýšit tlak na rýč, který se snáze zaryje do zeminy.

Obdobnými strojními zařízeními ručního rýče jsou bagry, oračky a různé kypřicí stroje. Strojním ekvivalentem drenážního rýče (sakováku) je rýhovač.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu rýč na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo rýč ve Wikislovníku