První alija
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa První alija, prozkoumáme jeho původ, jeho dopady na dnešní společnost a jeho význam v průběhu historie. Od svého vzniku až do současnosti má První alija významný vliv na různé aspekty života, od kultury po technologii. Budeme analyzovat její vývoj v průběhu času, stejně jako výzvy a kontroverze, kterým čelila během své kariéry. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme zabývat různými pohledy na První alija a poskytneme komplexní pohled na jeho význam v současném světě. Tento článek se snaží nabídnout úplný a obohacující pohled na První alija s cílem prohloubit jeho pochopení a jeho důsledky pro současnost a budoucnost.
První alija (hebrejsky: העלייה הראשונה, ha-Alija ha-rišona) byla první moderní židovská imigrační vlna označovaná jako alija. Začala v letech 1881 až 1882 a trvala do roku 1903,[1] přičemž se dělí na dva proudy; první proběhl v letech 1882 až 1884 a druhý v letech 1890 až 1891.[2] Během tohoto období přišlo na území osmanské Palestiny na 25 tisíc[2] až 35 tisíc Židů převážně z oblasti východní Evropy a z menší části z Jemenu[3] (zhruba 2500).[4] Někteří z nich během několika let zemi opustili, neboť podmínky v Palestině nebyly nejsnadnější (přistěhovalci se potýkali s naprosto odlišným klimatem, nemocemi, vysokými daněmi a nepřátelstvím ze strany Arabů).[3] Mezi příčiny první alije se v případě východoevropských Židů řadí pogromy v carském Rusku, protižidovská legislativa a židovský nacionalismus, zatímco v případě jemenských Židů pak mesianistická očekávání.[4]
Během první alije bylo založeno množství zemědělských komunit (například Rišon le-Cijon, Roš Pina a Zichron Ja'akov).[3] Mezi významné mecenáše, kteří darovali prostředky na budování těchto komunit se řadí baron Edmond James de Rothschild.[4] Nedocházelo však pouze k rozvoji zemědělských sídel, ale i ke vzniku a rozvoji městských sídel, a to zejména v případě přístavního města Jaffa[2] či Jeruzaléma.[4] Většina přistěhovalců pocházela ze střední třídy, díky čemuž zvolila život ve městech. Pouze čtvrtina všech přistěhovalců se rozhodla pro život v zemědělských osadách.[4] Významnou událostí tohoto období je též renesance hebrejštiny, o níž se zasloužil především Eliezer Ben Jehuda, a zakládání hebrejských škol.[4]
Bezprostředně na první aliju navazuje druhá alija, která začala roku 1904.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku First Aliyah na anglické Wikipedii.
- ↑ SCHARFSTEIN, Sol. Chronicle of Jewish History: From the Patriarchs to the 21st Century. Hoboken: KTAV Publishing House, 1997. Dostupné online. ISBN 0-88125-545-9. S. 231. (anglicky)
- ↑ a b c d New Aliyah - Modern Zionist Aliyot (1882 - 1948) . Židovská agentura . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-11. (anglicky)
- ↑ a b c The First Aliyah . Jewish Virtual Library . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f The First Aliyah (1882-1903) . Ministry of Immigrant Absorption . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu První alija na Wikimedia Commons
.JPG)
