Tento článek se bude věnovat tématu Prezident Československa, který byl v průběhu historie předmětem zájmu a studia v různých oblastech. Od svých počátků až po současnost je Prezident Československa předmětem debat, výzkumu a sporů, což z něj činí základní referenční bod pro pochopení různých aspektů lidského života. Prostřednictvím podrobné a přísné analýzy budou prozkoumány implikace a významy Prezident Československa, stejně jako jeho relevance v současném kontextu. Stejně tak budou analyzovány různé pohledy a přístupy, které toto široké a rozmanité téma osvětlí. Budeme se tedy snažit nabídnout kompletní a obohacující vizi, která přispívá k poznání a porozumění Prezident Československa ve všech jeho dimenzích.
Prezident Československa | |
---|---|
![]() Vlajka československého prezidenta z let 1990–1992 | |
Sídlo | Pražský hrad |
První ve funkci | Tomáš Garrigue Masaryk 14. listopadu 1918 |
Vytvoření | Prozatímní ústava 13. listopadu 1918 |
Poslední ve funkci | Václav Havel 20. července 1992 |
Zánik | Ústavní zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky 31. prosince 1992 |
Seznam prezidentů republiky | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Prezident Československa byl hlavou Československa v letech 1918–1939 a 1945–1992.
Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byla přijata Prozatímní ústava, která stanovila, že prezidenta zvolí Revoluční národní shromáždění do doby, než bude schválena definitivní ústava.[1] K tomu došlo v roce 1920. Dle Ústavní listiny Československé republiky, platné až do roku 1948, byl prezident volen parlamentem, délka funkčního období byla sedmiletá a nikdo nesměl být zvolen více než dvakrát za sebou (omezení dvou mandátů se nevztahovalo na Tomáše Garrigua Masaryka).[2] Ústava Československé republiky z roku 1948 měla obdobný obsah s tím, že omezení dvou po sobě jdoucích mandátů se nevztahuje na Edvarda Beneše.[3] V roce 1960 byla přijat nový ústavní zákon. Ústava Československé socialistické republiky zkrátila volební období na pět let, zároveň však už neomezovala počet po sobě jdoucích mandátů.[4] Roku 1968 bylo množství ustanovení v ústavě, včetně článků o prezidentovi republiky, nahrazeno novým Ústavním zákonem o československé federaci, který v případě prezidenta přijal obdobu ústavy z roku 1960.[5] Po sametové revoluci bylo v prosinci 1989 do zákona o federaci přidáno ustanovení, že v případě uvolnění úřadu prezidenta před skončením mandátu bude nově zvolený prezident ve funkci nejdéle do doby 40 dnů po ustavení parlamentu, který vzešel ze svobodných a demokratických voleb.[6][7] V květnu 1990 přibylo ustanovení, že délka funkčního období prezidenta svoleného po parlamentních volbách 1990 bude 24 měsíců.[8][9]
Volba probíhala v letech 1920–1946, 1968–1985 a 1990–1992 tajným hlasováním, v letech 1918, 1948–1964 a 1989 pak veřejným hlasováním, která v roce 1918 byla značně živelná (aklamace).
V letech 1920–1992 bylo zvykem, že nově zvolený prezident složil slib ještě na volební schůzi parlamentu, bezprostředně po vyhlášení výsledků.[10]