Prepperství

V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Prepperství a jeho dopad na současnou společnost. Prepperství vyvolal debatu mezi odborníky a občany, což vyvolalo protichůdné názory a otázky týkající se jeho aktuálnosti v dnešní době. V průběhu historie hrál Prepperství zásadní roli v různých oblastech, od politiky po populární kulturu, a jeho vliv je i nadále hmatatelný na denní bázi. V tomto smyslu je klíčové podrobně analyzovat důsledky Prepperství a to, jak jeho evoluce formovala náš způsob chápání světa kolem nás. Od jeho počátků až po současnou situaci se tento článek snaží poskytnout komplexní pohled na Prepperství a jeho význam v současné společnosti.

Prepperství či survivalismus je hnutí jednotlivců nebo skupin, tzv. prepperů (z angl. prepare – připravit) nebo survivalistů (z angl. survive – přežít) kteří se aktivně a systematicky připravují na stav nouze či mimořádné události zahrnující možný rozklad dosavadního sociálního a politického pořádku, ale i živelné pohromy; preppeři se tedy často zaměřují na trénink technik přežití, první pomoci a sebeobrany, zásobením se potravinami a vodou, příprava na to, stát se soběstačnými a budováním krytů (např. podzemních bunkrů), které by jim umožnily přežít katastrofu.

Mezi preppery, zejména začátečníky, se objevuje skupina, hanlivě označována jako „paštikáři“, kteří se sice připravují na kolaps, ale soustřeďují se téměř výhradně na hromadění potravin a vybavení a zanedbávají nabývaní znalostí a dovedností. Zkušení preppeři často nemají tuto skupinu rádi, protože vrhá špatné světlo na celou komunitu.[zdroj?]

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.