Ponziho schéma

V tomto článku prozkoumáme dopad Ponziho schéma v aktuálním kontextu. Ponziho schéma je předmětem debat a analýz po dlouhou dobu a jeho relevance je v současném scénáři stále platná. V průběhu let hrál Ponziho schéma zásadní roli v různých aspektech, od společnosti po ekonomiku, kulturu a politiku. V tomto článku se zaměřujeme na různé aspekty Ponziho schéma a zkoumáme jeho vliv a vývoj v průběhu času. Od jeho počátků až po současnou situaci budeme analyzovat, jak Ponziho schéma formoval a nadále utváří náš svět lokálně, na národní i mezinárodní úrovni.

1910 Policejní snímek Charlese Ponziho z roku 1910, podle kterého nese schéma své pojmenování

Ponziho schéma označuje podvodné investiční operace, kde investoři svěřují provozovateli fondu peníze za účelem jejich zúročení, avšak provozovatel tyto peníze dále neinvestuje, a namísto toho pouze vyplácí prostředky fondu jen některým investorům. A to většinou těm, kteří investovali dříve. Tento systém může omezeně fungovat, dokud přicházejí noví investoři a prostředky se dají vyplácet ostatním. Když už ve fondu nezbudou žádné peníze na vyplácení, fond zkrachuje a vyplaceni tak jsou jen někteří investoři, zatímco ostatní nedostanou nic. Schéma je pojmenováno podle Charlese Ponziho.

Ponziho schéma bývá často chybně používáno jako synonymum k pyramidové hře, ve skutečnosti je ale maximálně její zvláštní variantou, pokud je vůbec pod tento pojem zahrnováno. Hlavním rozdílem mezi Ponziho schématem a klasickou pyramidovou hrou je, že v pyramidové hře členové musejí hledat nové členy a mají pak provize z jejich vkladu. V Ponziho schématu se o hledání nových investorů stará provozovatel fondu a ten také sám určuje, komu vyplatí peníze. I spekulativní bublina je jistou formou Ponziho schématu.

Příklady

Organizátorem jednoho z největších takovýchto schémat v historii byl americký podnikatel Bernard Madoff, jenž byl za svoji činnost v roce 2009 odsouzen na 150 let do vězení.

V Česku podvodně podnikala na principu Ponziho schématu v 90. letech například brněnská společnost Sorrena Invest, jejíž většinový majitel Jiří Kubiš byl v roce 2006 odsouzen k 12 letům vězení.[1] V kauze kolem společnosti J.O. Investment byl odsouzen Jakub Ortinský a další lidé, kteří podvedli více než 3700 klientů a 160 firem. Z nich vylákali téměř 2,4 miliardy korun. Rozsudek není pravomocný (leden 2025).[2]

Analogie

Moderní hodnocení vědy se provádí podle ukazatelů jako je impakt faktor (odvozených původně z ekonomických důvodů). Jorge E. Hirsch (viz také Hirschův index) se na příkladu BCS teorie domnívá, že i ve vědě existuje vliv na teorie pracující jako Ponziho schéma.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KNÖTIG, Petr. Za podvody ve výši 140 miliónů na 12 let do vězení. Novinky.cz . Borgis, 2006-01-27 . Dostupné online. 
  2. ↑ Soud potrestal obžalované v kauze J.O. Investment, majiteli uložil devět let vězení
  3. ↑ HIRSCH, J. E. BCS theory of superconductivity: it is time to question its validity. jorge.physics.ucsd.edu . Katedra fyziky Kalifornské univerzity San Diego . Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy