V tomto článku důkladně analyzujeme a prozkoumáme vše, co souvisí s Polární tělísko. Od jeho počátků až po současný dopad budeme studovat jeho vývoj v čase a jak ovlivnil různé aspekty společnosti. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory, které na toto téma existují, abychom získali globální a kompletní vizi. Polární tělísko je téma velké relevance a aktuálnosti, takže je nezbytné mu porozumět do hloubky, abyste si byli vědomi jeho dopadu na dnešní svět.
Polární tělísko, pólové tělísko nebo také polocyt, je haploidní buňka, která vzniká během meiotického dělení vajíčka (resp. oocytu).
Pólová buňka obsahuje zejména odvržené chromozomy, které se nebudou účastnit vzniku nového jedince, naopak cytoplazmy obsahuje velmi málo.[1] U obratlovců vznikají dvě polární tělíska, přičemž první polární tělísko se může dále rozdělit (takže nakonec jsou tři).[2] Každé z dvou vajíček vzniká v jednom z dvou meiotických dělení oocytu.
Polární tělísko je někdy užíváno pro prenatální genetické testy embrya.[3]
Fyziologický význam polárního tělíska není známý. V některých případech se však stává hračkou evoluce. Některé chromozomy (konkrétně např. B chromozomy sarančete Myrmeleotettix) jsou si například schopné zajistit, aby se ocitly přednostně ve vaječné buňce a nikoliv v polárním tělísku. Červci zase obsahují bakteriální symbionty, kteří žijí v tzv. bakteriomu. Tento bakteriom je v jejich případě tvořen splynutými třemi pólovými buňkami (triploidní) a navíc jednou buňkou tělní (diploidní, tedy dohromady pentaploid).[4][5]