Policejní orgán

Tento článek se bude zabývat problémem Policejní orgán, který je dnes nanejvýš důležitý a relevantní. Policejní orgán je předmětem debat a analýz v různých oblastech, protože jeho vliv ovlivňuje různé aspekty každodenního života. V průběhu historie byl Policejní orgán zdrojem zájmu výzkumníků, specialistů a nadšenců, kteří věnovali čas a úsilí pochopení jeho významu a rozsahu. V tomto smyslu si tento článek klade za cíl prozkoumat mnohočetné aspekty a dimenze, které obklopují Policejní orgán, a nabízí širokou a vyváženou vizi, která čtenáři umožňuje ponořit se do její složitosti a relevance dnes.

ikona
Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.
Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Policejní orgán je v České republice jedním z orgánů činných v trestním řízení, přičemž zákonná definice pojmu vychází ze zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu.[1] Zásadně se jím rozumí útvar Policie České republiky nebo jeho nižší organizační článek, který plní úkoly v trestním řízení.

K 1. lednu 2002 byla zásadní novelou trestního řádu č. 265/2001 Sb. odstraněna instituce vyšetřovatele a byla nahrazena jednotným policejním orgánem vázáným zákonem a pokyny státního zástupce.

Útvary Policie České republiky

Znak Služby kriminální policie a vyšetřování
Znak Služby kriminální policie a vyšetřování

Policie se člení na útvary, kterými jsou Policejní prezidium České republiky, útvary policie s celostátní působností, krajská ředitelství policie a útvary zřízené v rámci krajského ředitelství.[2] Krajskými ředitelstvími policie jsou:

Útvary zřízenými v rámci krajských ředitelství jsou:

  • Městské ředitelství policie Brno (zřízené v rámci Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje)
  • Městské ředitelství policie Ostrava (Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje)
  • Městské ředitelství policie Plzeň (Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje)
  • Obvodní ředitelství policie Praha I, II, III a IV (zřízená v rámci Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy)

Útvary policie s celostátní působností, které se podílí na plnění úkolů v trestním řízení, jsou:

Vymezení trestné činnosti z věcného hlediska, kterou se tyto útvary s celostátní působností zabývají, v zásadě vyplývá ze samotných jejich názvů. Soustřeďují se na nejzávažnější trestnou činnost, která se na daném úseku vyskytuje a kterou by útvary s územně vymezenou působností odhalovaly a šetřily jen obtížně z hlediska personálního a materiálního (např. u problematiky drogové trestné činnosti, organizovaného zločinu, daňové kriminality) nebo jejíž šetření místními složkami není vhodné (např. korupce veřejných činitelů, trestná činnost ústavních činitelů apod.).

Rozsah trestné činnosti, kterou se jednotlivé policejní útvary zabývají, je určen pokynem policejního prezidenta. Tento předpis také umožňuje změnu věcné příslušnosti policejního orgánu v závislosti na operativní situaci (z hlediska závažnosti a náročnosti případu), dohodě vedoucích dotčených policejních útvarů apod. Rovněž státní zástupce může svým rozhodnutím z důvodů vhodnosti policejnímu orgánu věc odejmout a učinit opatření, aby řízení vedl jiný policejní orgán.

Další policejní orgány

Postavení policejního orgánu také mají:

Tyto další orgány provádějí prověřování, vyšetřování pak koná útvar služby kriminální policie a vyšetřování. U trestné činnosti příslušníků Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace vyšetřování koná státní zástupce.

Při dálkových námořních plavbách může vyšetřování trestných činů spáchaných na lodi konat kapitán lodi.

Reference

  1. ↑ § 12 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád
  2. ↑ § 6 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky

Související články

Externí odkazy