Polder (nádrž)
V tomto článku prozkoumáme základní roli, kterou Polder (nádrž) hrál v průběhu historie, a analyzujeme její dopad na různé aspekty společnosti. Od svých počátků až po současnost byl Polder (nádrž) předmětem debat a analýz v mnoha oborech, což probudilo zvědavost a zájem odborníků i fanoušků. Prostřednictvím vícerozměrného přístupu prozkoumáme jeho vliv na kulturu, politiku, technologie a další oblasti, abychom lépe porozuměli jeho významu v současném světě. Zvažováním různých perspektiv a přezkoumáním empirických důkazů se snažíme poskytnout komplexní pohled na Polder (nádrž) a jeho význam v dnešní společnosti.
Polder (psáno také poldr) je vodní dílo sloužící k protipovodňové ochraně. Je vytvořeno přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek buď neakumuluje vůbec (suchá nádrž či suchý polder), nebo je objem nádrže zaplněn jen částečně (polosuchá nádrž či polosuchý polder).[1] K akumulaci vody dochází během povodní, čímž se transformuje povodňová vlna, která pak působí menší či žádné škody. V poldru také sedimentují erodované částice a vodní nádrže níže na toku se tak chrání před zanášením.
Plocha poldru bývá zemědělsky využívána, zpravidla jako trvalý travní porost, může být také ponechána jako mokřad. Může být také součástí biokoridoru či plnit rekreační funkci.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Katalog opatření, list 35 – Suché a polosuché poldry . Ministerstvo zemědělství České republiky, 2005 . Dostupné online.
- ↑ Opatření pro udržitelné stavitelství: Jak na suché a polosuché poldry - Frank Bold Advokáti. Fbadvokati.cz . . Dostupné online.
Související články
- Poldr Žichlínek
- Polder (území s regulovanou hladinou vody)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu polder na Wikimedia Commons
