Požarevacký mír

V dnešní době je Požarevacký mír tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. Již několik let je Požarevacký mír zdrojem debat a úvah v různých oblastech, ať už v politice, kultuře, ekonomice nebo technologii. Požarevacký mír podnítil zájem odborníků a vědců, stejně jako obyčejných lidí, kteří chtějí porozumět tomuto tématu více. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Požarevacký mír a analyzujeme jeho dopad a relevanci dnes.

Požarevacký mír
Situace na panonském válčišti během války mezi Rakouskem a Tureckem v letech 1716 až 1718.
Situace na panonském válčišti během války mezi Rakouskem a Tureckem v letech 1716 až 1718.
Data
Podepsáno21. července 1718
Místo podepsáníPožarevac u Bělehradu
Strany
SignatářiAhmed III., rakouský císař Karel VI. a zástupci Benátské republiky

Požarevacký mír byl uzavřen dne 21. července 1718 mezi Rakouskem a Osmanskou říší. Ukončil tak dva roky trvající válku mezi oběma státy. Mír byl uzavřen na pahorku v blízkosti města Požarevace u Bělehradu; mírovou dohodu stvrdil turecký sultán Ahmed III. s rakouským císařem Karlem VI. a zástupci Benátské republiky.

Předchozí události

Turci v dvouleté válce s Rakouskem prohráli; Evžen Savojský vtrhl do Banátu a osvobodil Bělehrad. Turci také ztratili Srem a drobné území v Bosně. Mírová smlouva reflektovala výsledek války. Územní ztráty po uzavření míru proto zaznamenala Osmanská říše, která ztratila Temešský Banát, západní část Valašska a na dalších 20 let i severní část dnešního Srbska. Srbsko bylo obnovené jako království v omezeném územním rozsahu. Benátská republika získala více vlivu na albánském pobřeží a na Jónských ostrovech. Osmanské říši bylo garantováno území v oblasti dnešního Řecka, které získala v bojích s Benátčany.

Externí odkazy