Plynový měchýř
V současné době se Plynový měchýř stalo tématem obecného zájmu velkého počtu lidí po celém světě. Jeho význam a dopad pokrývají různé aspekty každodenního života, od zdraví po technologie, včetně politiky, kultury a ekonomiky. Plynový měchýř je téma, které vyvolává debaty a kontroverze, ale také vzbuzuje zájem a zvědavost, což z něj činí místo setkávání lidí z různých oborů a zájmů. V tomto článku do hloubky prozkoumáme význam a rozsah Plynový měchýř, stejně jako jeho vývoj v čase a jeho vliv na dnešní společnost.
Plynový měchýř (někdy též plovací měchýř) je hydrostatický orgán kostnatých ryb a umožňuje rybám se volně vznášet v různých hloubkách. Tento orgán se pravděpodobně vyvinul z primitivních plic a vzniká během embryonálního vývoje vychlípením z trávicí trubice. Nemají jej však všechny druhy, u některých, jako například u vranek, zaniká již během vývoje embrya.
Poměrně jednoduchý plynový měchýř se vyskytuje u ryb z čeledi jeseterovitých nebo třeba lososovitých, který je tvořen jednou komorou spojenou se střevem. U kaprovitých ryb je měchýř rozdělen zaškrcením na dvě propojené komory. U těchto skupin dochází ke změně tlaku plynů poměrně snadno přijímáním polknutého vzduchu ze střeva nebo naopak jeho vypuzením. Naopak okounovití pak již nemají plynový měchýř se střevem nijak propojen. Tyto ryby pak musí regulovat tlak plynů v měchýři za pomoci silně prokrvené postranní komory.
Plynový měchýř může mít u různých skupin ryb specifická přizpůsobení. Například pomocí Weberova ústrojí dochází k propojení s vnitřním uchem a plynový měchýř tak slouží jako rezonátor zlepšující sluch ryby. U jiných druhů může sloužit třeba jako pomocný dýchací orgán.
Plynový měchýř se lidově nazývá duše.
Literatura
- GERSTMEIER, Roland; ROMIG, Thomas. Sladkovodní ryby Evropy. 1. vyd. Praha: Víkend, 2003. ISBN 80-7222-307-0.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu plynový měchýř na Wikimedia Commons
