V dnešním článku prozkoumáme téma Planina džbánů, téma, které v posledních letech vyvolalo zájem a diskusi. Planina džbánů je téma, které pokrývá širokou škálu aspektů, od jeho dopadu na společnost až po ekonomické důsledky. Prostřednictvím tohoto článku budeme analyzovat různé pohledy a názory na Planina džbánů s cílem poskytnout široký a úplný přehled, který čtenářům umožní lépe porozumět tomuto tématu. Kromě toho probereme možná řešení a strategie pro řešení problémů spojených s Planina džbánů. Doufáme, že tento článek je informativní a relevantní pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o Planina džbánů a jeho důsledcích v různých oblastech.
Planina džbánů | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Tisíce kamenných nádob na Planině džbánů | |
Smluvní stát | ![]() |
Souřadnice | 19°25′52″ s. š., 103°9′9″ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | iii |
Odkaz | 1587 (anglicky) |
Oblast | Asie |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2019 (43. zasedání) |
Planina džbánů (laosky ທົ່ງໄຫຫີນ, anglicky Plain of Jars) je oblast v severním Laosu nedaleko města Phonsavan. Krajina je zde poseta asi pěti tisíci kamenných nádob, vysokých od jednoho do tří metrů a vážících až šest tun. Megality jsou pokryty reliéfy a jejich stáří se odhaduje na zhruba dva tisíce let. Jejich účel není jasný, podle některých teorií sloužily k lapání dešťové vody, jako pohřební urny nebo sýpky na rýži.[zdroj?]
V šedesátých letech byla planina terčem amerického bombardování, množství nevybuchlé munice komplikuje výzkum lokality a odrazuje návštěvníky.[zdroj?] Tři největší z několika desítek polí, kde se nacházejí kamenné džbány, byly od munice vyčištěny. Na nalezišti číslo jedna známém jako Thong Hai Hin, kde je nejvíce džbánů pohromadě, přibližně 250, leží i ten největší, šestitunový kolos vysoký zhruba tři metry. Podle pověsti z tohoto džbánu popíjel král Khun Jüam, když ze země vyhnal nepřátele z jižní Číny.[1]
Celá oblast byla 6. července 2019 na zasedání v Baku zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.