V dnešním světě je Pieter Boddaert tématem rostoucího zájmu v různých oblastech a sektorech. S rozvojem technologií a globalizací se Pieter Boddaert stal konvergenčním bodem pro diskusi a analýzu. Její dopad sahá do různých oblastí, od ekonomiky a politiky až po společnost a kulturu. V tomto článku prozkoumáme téma Pieter Boddaert do hloubky a analyzujeme jeho důsledky a dopady v různých kontextech. Od svého vzniku až po současnost se Pieter Boddaert ukázal být určujícím faktorem při rozhodování a při utváření světa, ve kterém žijeme.
Pieter Boddaert | |
---|---|
![]() | |
Narození | 26. května 1730 Middelburg |
Úmrtí | 6. května 1795 (ve věku 64 let) Utrecht |
Bydliště | Nizozemsko |
Alma mater | Utrechtská univerzita |
Povolání | biolog, lékař, ornitolog, zoolog, přírodovědec, ichtyolog, vysokoškolský učitel a fyziolog |
Zaměstnavatel | Utrechtská univerzita |
Děti | Pieter Boddaert mladší |
Rodiče | Pieter Boddaert |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pieter Boddaert (26. května 1733[1], Middelburg – 6. května 1795[1][2], Utrecht) byl nizozemský lékař a zoolog.
Narodil se jako syn stejnojmenného právníka a básníka Pietera Boddaerta (1674–1760). V roce 1764 promoval na Utrechtské univerzitě, kde později pořádal biologické přednášky, a získal titul lékař. V letech 1768 a 1775 si dopisoval s Carlem Linném[3] a osobně se znal s Albertem Schlosserem. V roce 1783 vydal 50 kopií Plaches enluminees od Edmé-Louise Daubentona a každý uvedený druh popsal latinským názvem, které se u mnohých druhů používají až dodnes.
Podobně udělal i ve svém nejvýznamnějších díle Elenchus Animalium z roku 1785, v kterém uvedl u řady savců prvně jejich latinský název, stalo se tak například u Zebry kvagy nebo u Tarpana.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pieter Boddaert na anglické Wikipedii.