Tento článek se bude zabývat problémem Philipp Terč, který je dnes nanejvýš důležitý. Philipp Terč je téma, které vyvolalo velký zájem a diskuse v různých oblastech, ať už v sociální, politické, ekonomické nebo vědecké sféře. Jde o složitý problém, který vyžaduje podrobnou a hloubkovou analýzu, abychom pochopili jeho důsledky a důsledky. Philipp Terč získal v posledních letech na významu díky svému dopadu na společnost a každodenní životy lidí. Tento článek se bude snažit poskytnout komplexní pohled na Philipp Terč, zabývat se jeho různými perspektivami a jeho významem pro společnost obecně.
Dr. med. Philipp Terč | |
---|---|
![]() Philipp Terč | |
Narození | 30. března 1844 Prapořiště ![]() |
Úmrtí | 28. října 1917 (ve věku 73 let) Maribor ![]() |
Povolání | lékař |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Philipp Terč, též Filip Tertsch nebo Philipp Tertsch (30. března 1844 Prapořiště[1] – 28. října 1917 Maribor[2]), byl česko-německý lékař, zakladatel apiterapie.
Různý zápis jeho příjmení vychází z toho, že jeho otec, statkář Johann Tertsch byl Němec, zatímco matka Barbara roz. Štěpánová byla Češka. Po studiích (gymnázium ve Vídni a lékařská fakulta tamtéž) se stal asistentem na chirurgické klinice vídeňské Všeobecné nemocnice, roku 1875 přesídlil do jihoštýrského, dnes slovinského Mariboru, kde již zůstal a provozoval zde svoji lékařskou praxi. Zde se také účastnil společenského života, spoluzakládal např. místní slovinský Národní dům, a byl vášnivým horolezcem. Byl dvakráte ženatý, s Rudolfinou roz. Valenta a poté s Kateřinou roz. Schönbaum.[2] Jeho syn Rudolf Tertsch (* 1905) také vystudoval lékařství a později se stal očním lékařem ve Vídni.[3] Dr. Terč trpěl silným revmatismem ruky. Jednou ho do ruky pobodaly včely a on zjistil, že revmatické bolesti ustoupily a ruka byla daleko pohyblivější. Vyzkoušel tedy podobnou léčbu na cca 650 pacientech a 593 z nich jevilo známky zlepšení. Začal se tedy této metodě věnovat výrazně více,[4] základní práci pod názvem Über merkwürdige Beziehung des Bienenstiches zum Rheumatismus (O vztahu včelího bodnutí k revmatismu) publikoval v roce 1888. Na počest dne jeho narození vyhlásila Světová apiterapeutická společnost 30. březen Světovým dnem apiterapie.[3]