Philipp Terč

Tento článek se bude zabývat problémem Philipp Terč, který je dnes nanejvýš důležitý. Philipp Terč je téma, které vyvolalo velký zájem a diskuse v různých oblastech, ať už v sociální, politické, ekonomické nebo vědecké sféře. Jde o složitý problém, který vyžaduje podrobnou a hloubkovou analýzu, abychom pochopili jeho důsledky a důsledky. Philipp Terč získal v posledních letech na významu díky svému dopadu na společnost a každodenní životy lidí. Tento článek se bude snažit poskytnout komplexní pohled na Philipp Terč, zabývat se jeho různými perspektivami a jeho významem pro společnost obecně.

Dr. med. Philipp Terč
Philipp Terč
Philipp Terč
Narození30. března 1844
Prapořiště
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. října 1917 (ve věku 73 let)
Maribor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánílékař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philipp Terč, též Filip Tertsch nebo Philipp Tertsch (30. března 1844 Prapořiště[1] – 28. října 1917 Maribor[2]), byl česko-německý lékař, zakladatel apiterapie.

Život

Různý zápis jeho příjmení vychází z toho, že jeho otec, statkář Johann Tertsch byl Němec, zatímco matka Barbara roz. Štěpánová byla Češka. Po studiích (gymnázium ve Vídni a lékařská fakulta tamtéž) se stal asistentem na chirurgické klinice vídeňské Všeobecné nemocnice, roku 1875 přesídlil do jihoštýrského, dnes slovinského Mariboru, kde již zůstal a provozoval zde svoji lékařskou praxi. Zde se také účastnil společenského života, spoluzakládal např. místní slovinský Národní dům, a byl vášnivým horolezcem. Byl dvakráte ženatý, s Rudolfinou roz. Valenta a poté s Kateřinou roz. Schönbaum.[2] Jeho syn Rudolf Tertsch (* 1905) také vystudoval lékařství a později se stal očním lékařem ve Vídni.[3] Dr. Terč trpěl silným revmatismem ruky. Jednou ho do ruky pobodaly včely a on zjistil, že revmatické bolesti ustoupily a ruka byla daleko pohyblivější. Vyzkoušel tedy podobnou léčbu na cca 650 pacientech a 593 z nich jevilo známky zlepšení. Začal se tedy této metodě věnovat výrazně více,[4] základní práci pod názvem Über merkwürdige Beziehung des Bienenstiches zum Rheumatismus (O vztahu včelího bodnutí k revmatismu) publikoval v roce 1888. Na počest dne jeho narození vyhlásila Světová apiterapeutická společnost 30. březen Světovým dnem apiterapie.[3]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu . Státní oblastní archiv v Plzni . Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Terč (Tertsch), Filip (Philipp) (1844–1917), Mediziner . Vídeň: Österreichische Akademie der Wissenschaften . Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ a b NOVÁK, Jaroslav. Doplňme si významné lékaře z Pošumaví. Facultas Nostra. Září 2008, čís. 68–69, s. 18. Dostupné online. 
  4. ↑ CUTÁKOVÁ, Zdeňka. Dr. Philipp Terč, zakladatel moderní apiterapie. Moderní včelař. 2004, čís. 1, s. 28. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Philipp Terč na Wikimedia Commons