V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Pevninská šíje, které je v posledních letech předmětem mnoha debat a zájmu. Tento článek nabídne kompletní a detailní vizi Pevninská šíje od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost, přes jeho různé projevy. V následujících řádcích rozebereme jeho důsledky a důsledky, stejně jako názory odborníků na toto téma. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem na Pevninská šíje nebo se jednoduše chcete dozvědět více o tomto tématu, tento článek vám poskytne cenné informace a obohacující pohledy.
Pevninská šíje, též převlaka[1] či isthmus (z řeckého ἰσθμός), je geografický termín, který označuje úzký pruh pevniny mezi vodními masami, který spojuje poloostrov s pevninou, nebo podobné spojení dvou kontinentů.
Pevninská šíje je opakem, resp. pevninskou analogií úžiny či průlivu (vodní cesty, která rozděluje pevninu a spojuje dvě vodní masy). Zpravidla jde o strategicky cenné území. Často jsou využívány pro stavbu průplavů.
Specifickým druhem šíje je tombolo, naplavený nízký pruh souše spojující menší ostrovy s pobřežím nebo mezi sebou. Často bývají při přílivu zaplavována. Mají poměrně rychlou dynamiku vývoje a v historii několik takových významných šíjí zaniklo – např. v roce 1825 bouře přerušila šíji v Limfjordském průlivu v Dánsku, čímž se ze Severojutského poloostrova stal Severojutský ostrov. Podobně v roce 1480 silný cyklón rozrušil Adamův most, dlouhou korálovou šíji mezi Indií a Cejlonem.
V jistém smyslu lze celou pevninskou Střední Ameriku (v užším smyslu) považovat za rozsáhlou šíji spojující Severní a Jižní Ameriku.