V dnešním světě získal Petr Kozánek velký význam v různých oblastech. Ať už v politice, technologii, ekonomice nebo společnosti obecně, Petr Kozánek se stal tématem neustálého zájmu a debat. Význam Petr Kozánek spočívá v jeho dopadu na každodenní život lidí a také na jeho vlivu na vývoj a vývoj různých aspektů společnosti. V tomto článku se podrobně podíváme na roli Petr Kozánek v našich životech a prozkoumáme její důsledky a důsledky v různých kontextech.
Ing. Petr Kozánek | |
---|---|
Narození | 8. května 1949 (75 let) Kyjov ![]() |
Povolání | politik |
Příbuzní | Karel Kozánek děd |
Funkce | poslanec |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Petr Kozánek (* 8. května 1949 Kyjov) je český politik, signatář Charty 77, poslanec ČNR za OH později nezávislý, vnuk Karla Kozánka. Od narození žije se svou rodinou v Kyjově, je ženatý a spolu se svou ženou vychoval šest dětí.
Stal se známým svým sporem s prvním českým hladovkářem Miroslavem Marečkem.
Před listopadem 1989 rozšiřoval spolu s Miroslavem Marečkem prohlášení "Několik vět". Miroslav Mareček byl uvězněn. Později mezi nimi došlo ke sporu. Signatář charty 77 Miroslav Mareček držel první politicky motivovanou hladovku v Československu, vydržel ji přes 90 dní. Oslovil tímto krokem vysoké politiky jako byl Václav Havel. Odmítal platit pojištění VZP, měl spor s radnicí a na městské strážníky, kteří jej přišli hlídat zaútočil mačetou.[1]
Dne 24. listopadu 1989 vzniklo v Kyjově Městské Občanské fórum. U jeho zrodu stáli: Ing. Petr Kozánek, Ing. Svatopluk Krajtl a Marek Čmelík. Postupně se přidávali další občané a postupně byly organizačně zajišťovány první spontánní akce a demonstrace.
V listopadu a prosinci 1989 bylo uspořádáno kyjovským OF celkem 7 mítinků, všechny před Domem kultury. Další shromáždění byla při konání generální stávky 27. listopadu, a dále se vytvářelo prostředí pro dialogy s občany a zástupci politických stran:
Dne 4. prosince 1989 si několik stovek občanů zvolilo své první svobodně zvolené mluvčí. Stali se jimi:
V roce 2004 neúspěšně kandidoval do senátu jako nestraník za hnutí NEZÁVISLÍ na Hodonínsku.[2]