V tomto článku se budeme věnovat tématu Pavilon Werkbund, které v posledních letech získalo velký význam v různých oblastech. Pavilon Werkbund vyvolal velký zájem a debatu jak ve společnosti, tak v akademické sféře a jeho dopad se projevil v různých oblastech, od politiky po technologie. V průběhu tohoto psaní budeme analyzovat různé dimenze Pavilon Werkbund, zkoumat jeho původ, vývoj a důsledky v dnešním světě. Doufáme, že prostřednictvím této komplexní analýzy poskytneme hlubší porozumění Pavilon Werkbund a jeho roli v současné společnosti a také jeho potenciálním důsledkům pro budoucnost.
Pavilon Werkbund | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Adresa | Brno, ![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavilon Werkbund existoval v roce 1928 na Brněnském výstavišti. Byl vybudován pro výstavu soudobé kultury v Československu. Nacházel se v místech dnešní severní části pavilonu V, u hlavní výstavní třídy, která spojuje Pavilon A a Pavilon Z. Architektem stavby byl Vinzenz Baier,[1] profesor Německé vysoké školy technické v Brně.
Architektonicky vysoce hodnotný[2] pavilon byl umístěn naproti Pavilonu národního školství, obklopen byl řadou novinových stánků a stromů. Z hlavní budovy vystupovala tři křídla; dvě směrem k hlavní výstavní třídě a třetí v ose budovy do zadního průčelí. Nápadným prvkem budovy bylo prosklené atrium, které z přední části přecházelo v prosklenou stěnu v průčelí budovy. Uvnitř se nacházela expozice německého spolku Werkbund v Československu.
Pavilon byl zničen během druhé světové války a v 50. letech 20. století byly na jeho místě vybudovány nové pavilony.