Pavilon AVU
Dnes je Pavilon AVU jedním z nejdůležitějších a nejdůležitějších témat ve společnosti. Její vliv pokrývá různé oblasti, od politiky po populární kulturu. Pavilon AVU byl v historii předmětem debat a diskusí a vzbuzoval vášně i kontroverze. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Pavilon AVU, od jeho dopadu na každodenní život až po jeho význam na mezinárodní scéně. Budeme analyzovat, jak Pavilon AVU formoval způsob, jakým myslíme a jednáme, a také jeho roli při utváření dnešního světa. Prostřednictvím tohoto průzkumu se pokusíme osvětlit téma, které je v současné společnosti stále aktuální.
| Pavilon Akademie výtvarných umění | |
|---|---|
.jpg) Pohled na zadní stranu pavilonu AVU | |
| Účel stavby | |
výstavní pavilon | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | Josef Gočár[1][2] |
| Výstavba | 1929 |
| Poloha | |
| Adresa | brněnské výstaviště, Brno,  Česko |
| Souřadnice | 49°11′20,79″ s. š., 16°35′1,79″ v. d. |
| Další informace | |
| Kód památky | 47820/7-38 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Brněnské výstaviště) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavilon Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) se nachází na brněnském výstavišti jako jeden z místních nejstarších výstavních pavilonů. Funkcionalistická jednopatrová stavba od Josefa Gočára byla postavena v severní části výstaviště v blízkosti Kongresového centra (dříve Domu techniky). V současné době slouží jako budova obchodní komory na brněnském výstavišti. Je stavebně napojen na Pavilon UMPRUM. Vznikl pro potřebu prezentace Akademie výtvarných umění na výstavě soudobé kultury v Československu.
Pavilon má železobetonový skelet[1] s částečně prosklenou střechou. Z jedné strany je zakončen půlkruhovým tvarem. Dvě podélné fasády pavilonu byly z obou stran rozčleněny do tří menších částí, kde byla umístěna výtvarná díla, ta se nacházela i v areálu okolo pavilonu. Zdivo objektu bylo bílé.[1]
Pavilon je jednou ze dvou staveb, které vznikly v Brně podle návrhu Josefa Gočára; tou druhou je Jaruškův dům.[3]
Reference
- ↑ a b c MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy, 2010. ISBN 80-7293-049-4. S. 37.
- ↑ Článek na portálu České televize k výročí brněnského výstaviště.
- ↑ Článek na portálu novinky.cz (česky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu pavilon Akademie výtvarných umění na Wikimedia Commons - Pavilon Akademie výtvarných umění v Praze Archivováno 13. 5. 2018 na Wayback Machine. na webu Veletrhů Brno
- Pavilon Akademie výtvarných umění v Praze v Brněnském architektonickém manuálu