Panství Argu a Nauplia
V dnešní době je Panství Argu a Nauplia tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. Od svého vzniku upoutá Panství Argu a Nauplia pozornost odborníků, akademiků a lidí všech věkových kategorií. Ať už kvůli svému dopadu v sociální, ekonomické nebo technologické sféře, Panství Argu a Nauplia se umístil jako téma obecného zájmu, které si zaslouží hloubkovou analýzu a diskusi. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Panství Argu a Nauplia, jeho důležitost v dnešním světě a možné budoucí scénáře, které by mohly vyplynout z jeho vývoje. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme zabývat nejdůležitějšími aspekty Panství Argu a Nauplia, abychom pochopili jeho vliv na náš každodenní život a společnost jako celek.
Argos a Nauplia
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
starofrancouzština (oficiální), řečtina
| |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
 Achajské knížectví (v lenním svazku) | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.svg){kind=small}
Panství Argu a Nauplia (dnes francouzsky „seigneurie d'Argos et de Nauplie“) byl drobný středověký křižácký stát v jižním Řecku vzniklý po čtvrté křížové výpravě. Panství bylo lénem Achajského knížectví a skládalo se z měst Argos (francouzsky Argues, řecky Άργος) a Nauplio (francouzsky Naples de Romanie, řecky ve středověku Ἀνάπλι, dnes Nafplion, Ναύπλιον), přesto se panství těšilo velké míry autonomie.
Historie
Města byla obsazena jako léna pro athénského vévodu Ottu de la Roche achajským knížetem Godfreyem I. z Villehardouinu. Panství dále zůstalo v majetku athénských vévodů z Brienne, a po jejich vyhnání z Athén v roce 1311 se uchýlili sem, kde pokračovali ve své vládě. Gautier VI. z Brienne většinou v Řecku nepobýval a většinu času strávil v Evropě a po jeho smrti v roce 1356 panství zdědila jeho sestra Isabela z Brienne. Když rozdělovala dědictví, její šestý syn Guy z Enghienu, který panství získal se zde usídlil. Po jeho smrti v roce 1376 vláda přešla na jeho dceru Marii z Enghienu, která se o rok později vdala za Petra Cornara, který zde vládl až do své smrti v roce 1388. Krátce po smrti svého manžela Marie obě města prodala Benátčanům odjela do Evropy.
Seznam pánů z Argu a Nauplia
.svg)
- Otta de la Roche (1205–1225)
- Guy I. de la Roche (1255–1263)
- Jean I. de la Roche (1263–1280)
- Guillaume de la Roche (1280–1287)
- Guy II. de la Roche (1287–1308)
- Gautier V. z Brienne (1308–1311)
- Gautier VI. z Brienne (1311–1356)
- Isabela z Brienne (1356–1360) se svým synem:
- Guy z Enghienu (1356–1376)
- Marie z Enghienu (1376–1388) se svým manželem Petrem Cornarem (17. května 1377–1388)
- dále pod správou Benátek
Odkazy
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Argos and Nauplia na anglické Wikipedii.