V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Panská (České Budějovice) s cílem prozkoumat různé aspekty, významy a dopady, které tento koncept zahrnuje. Od jeho počátků až po jeho dnešní význam pokryjeme každý aspekt Panská (České Budějovice) podrobným a vyčerpávajícím způsobem s cílem poskytnout úplné pochopení tohoto tématu. Prostřednictvím analýz, úvah a konkrétních příkladů se snažíme čtenáři nabídnout ucelenou a obohacující vizi, která nám umožní proniknout hlouběji do znalostí Panská (České Budějovice) a jeho relevance v současném kontextu.
Panská | |
---|---|
Panská ulice | |
Umístění | |
Stát | ![]() |
Město | České Budějovice |
Část obce | České Budějovice 1 |
Poloha | 48°58′39,36″ s. š., 14°28′18,84″ v. d. |
Začíná na | Hradební, Česká |
Končí na | Hroznová |
Další údaje | |
Typ | ulice |
Délka | cca 180 m |
Počet adres | 27 |
PSČ | 370 01 |
Kód ulice | 75825 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Panská je ulice v Českých Budějovicích, v městské části České Budějovice 1, a to v městské památkové rezervaci.. Spojuje ulice Českou a Hroznovou, přičemž u Rabenštejnské věže se z ní odpojuje dále ulice Mlýnská. V ulici je pěší zóna a cyklistická stezka, dopravní obsluze je vjezd povolen pouze od 06,00 do 10,00 hod., přičemž ulice je jednosměrná s tím, že vjezd cyklistů v protisměru je povolen. Do ulice je povolen vjezd pouze vozidlům vozidel jejichž okamžitá hmotnost je nižší než 2,5 tuny.
V ulici se ve středověku a v raném novověku nacházela rychta a vězení; bydleli zde biřici. Ulice se tehdy jmenovala Biřická nebo Šatlavní. Později zde bydlelo hodně jirchářů, a proto se ulici krátce říkalo Jirchářská (německy Weisgerbergasse).
V ulici se nachází 18 kulturních památek – měšťanských domů a Rabenštejnská věž.
Na rohu Hroznové a Panské ulice byla (podle tradice) v domě čp.161/26 českobudějovická rychta;[1] na protilehlém rohu byl areál, který byl církevním majetkem a který se nazýval Nonnenhof či Nun Haus; podle pověsti zde bydleli bekyně.[2]
Věž pochází z konce 14. století, kdy byla součástí městských hradeb. Do dnešní doby se zachovala část hradebního ochozu. Čtyřpatrová věž je vysoká 17 metrů. Bývala přístupná pouze z prvního patra, přízemí bylo přístupné pouze svrchu, proto se využívalo jako vězení.[3] Vchod do přízemí byl zřízen až při přestavbě v roce 1828. Název nese pravděpodobně podle mnicha Wolfganga Rabensteina z dominikánského kláštera. Dnes je ve věži umístěna výstava brnění a historických zbraní.[4] Přístupná bývá v červenci a srpnu, celoročně jen na objednávku.[5]
V domě byl v roce 1984 objeven zazděný gotický srub. Léta zde pak byla vinárna.[6]