Dnes je Beghardi a bekyně tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho vliv na technologie, Beghardi a bekyně byl v posledních letech předmětem mnoha výzkumů a diskuzí. Jak veřejné povědomí o Beghardi a bekyně stále roste, je důležité plně analyzovat jeho důsledky a zvážit potenciální dlouhodobé důsledky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Beghardi a bekyně a jeho dopad na různé aspekty každodenního života.
Beghardi (ženská forma bekyně) je hnutí v katolické církvi vzniklé ve 13. století a rozšířené především na území dnešní Belgie a Nizozemí, jehož členky a členové neskládají řeholní sliby, ale žijí způsobem života podobným řeholníkům. Budovy konventů bekyň se nazývají bekináže.
Beghardi byli ovlivněni francouzským albigenstvím a německými Bratry svobodného ducha. Hnutí beghardů a bekyň bylo na vrcholu ve 14. století, poté začalo rychle slábnout a v 17. století již bylo okrajové. Jednotlivci se k beghardské tradici ovšem hlásí dodnes.[1]