Osm nesmrtelných Komunistické strany Číny

Osm nesmrtelných Komunistické strany Číny (čínsky v českém přepisu Pa ta jüan-lao, pchin-jinem Bā dà yuánlǎo, znaky 八大元老, doslova „osm starců“) byla skupina představitelů Komunistické strany Číny, kteří stáli u založení Čínské lidové republiky v roce 1949 a po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976 podporovali ekonomické reformy Teng Siao-pchinga. V osmdesátých a devadesátých letech 20. století disponovali obrovskou mocí a spoluurčovali politiku KS Číny a ČLR. Poslední žijící člen, Po I-po, zemřel roku 2007.^[1]

Název Osm nesmrtelných je narážkou na osm taoistických božstev čínské mytologie.

Mezi Osm nesmrtelných patří:

• Teng Siao-pching (1904–1997) – nejvyšší vůdce, iniciátor ekonomických reforem, předseda Ústřední poradní komise KS Číny 1982–1987
• Čchen Jün (1905–1995) – tajemník Ústřední kontrolní a disciplinární komise KS Číny 1978–1987, předseda Ústřední poradní komise KS Číny 1987–1992
• Li Sien-nien (1909–1992) – prezident ČLR v letech 1983–1988;
• Pcheng Čen (1902–1997) – předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců v letech 1983–1988;
• Jang Šang-kchun (1907–1998) – prezident ČLR v letech 1988–1993;
• Po I-po (1908–2007) – místopředseda Ústřední poradní komise 1982–1992
• Wang Čen (1908–1993) – místopředseda Ústřední poradní komise 1985–1987
• Sung Žen-čchiung (1909–2005) – místopředseda Ústřední poradní komise 1985–1992

Někdy se mezi Osm nesmrtelných řadí i:

• Teng Jing-čchao (1904–1992) – manželka prvního premiéra ČLR Čou En-laje
• Wan Li (1916–2015) – bývalý vicepremiér
• Si Čung-sün (1913–2002) – otec pozdějšího generálního tajemníka a prezidenta Si Ťin-pchinga

Potomci osmi nesmrtelných nashromáždili prostřednictvím nepotismu a klientelismu obrovské bohatství a moc.^[2] Často se jim proto říká také "princové" nebo "strana korunních princů".^[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Osem nesmrteľných Komunistickej strany Číny na slovenské Wikipedii.