Orel jestřábí
V moderním světě je Orel jestřábí stále důležitější. Ať už v akademické, pracovní, sociální nebo kulturní oblasti, Orel jestřábí se stal ústředním tématem debat a úvah. Jeho význam překonal geografické a kulturní bariéry a významně ovlivnil životy lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Orel jestřábí, od jeho počátků až po jeho dnešní vliv. Prostřednictvím podrobné analýzy se pokusíme osvětlit složitosti a rozpory kolem Orel jestřábí s cílem dále porozumět jeho roli v současném světě.
 Orel jestřábí | |
|---|---|
 Orel jestřábí v letu | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dravci (Accipitriformes) |
| Čeleď | jestřábovití (Accipitridae) |
| Rod | orel (Aquila) |
| Binomické jméno | |
| Aquila fasciata (Vieillot, 1822) | |
 Rozšíření orla jestřábího | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orel jestřábí (Aquila fasciata, dříve Hieraaetus fasciatus) je středně velký druh orla, dravec z čeledi jestřábovitých.
Taxonomie
- poddruh Aquila fasciata fasciata (Vieillot, 1822) – orel jestřábí středomořský
- poddruh Aquila fasciata renschi (Stresemann, 1932)
Jako další poddruh býval uváděn i orel savanový (Aquila spilogaster). Všechny tyto taxony jsou v některých jiných systémech řazeny do rodu Hieraaetus.[2]
Popis
- rozpětí samice: 165–180 cm
- rozpětí samec: 145–165 cm
- výška samice: 65–73 cm
- výška samec: 55–65 cm[3]
Je větší než samice jestřába. Dospělí ptáci mají tmavý hřbet s bělavou skvrnou (u některých jedinců chybí), spodek těla je světlý, s podélným skvrněním. Středem spodní strany křídla se táhne široký tmavý pruh. Ocas je dlouhý, se širokou koncovou páskou. Spodní křídelní krovky jsou při bližším pohledu bělavé a kořeny letek světlejší. Mladí ptáci mají vrch těla tmavohnědý, spodek světlejší; spodina křídel je světlá, špičky křídel černé. Postupně je zbarvení skvrnitější, plně vybarveni jsou ve třetím roce života.
Rozšíření
Stálý druh. Poddruh orel jestřábí středomořský (A. f. fasciata) obývá roztroušený areál od severní Afriky, Středomoří, přes Přední Asii po Indii, Barmu a Čínu. V Evropě se hojněji vyskytuje pouze ve Španělsku, méně hojný je v Portugalsku a v dalších zemích kolem Středozemního moře. Evropská populace čítá do 900 párů. Poddruh A. f. renschi je endemitem Malých Sund.[2]
Vzácně zalétl také do České republiky, potvrzen byl pouze pětkrát.[4]
Většinou obývá méně zalesněné oblasti (stepi, polopouště).
Hnízdění
Hnízda staví na skalách, řidčeji na stromech. Od února snáší obvykle dvě vejce, na kterých sedí většinou samice, a to 37–41 dní. Na hnízdě rodiče krmí 60–65 dní. Mláďata zůstávají s rodiči do příštího jara. Dospívají ve 4. nebo 5. roce života. Nejvyšší věk v zajetí je 18 let.[2] Thiede uvádí dobu hnízdní péče 50–55 dní, z toho první čtyři týdny přináší potravu na hnízdo téměř výhradně samec.[3]
Potrava
Potravu tvoří větší ptáci (orebice, holubi), savci (zajíc, králík, drobnější hlodavci), méně často ostatní obratlovci. Loví podobně jako jestřáb; je schopen několika způsobů lovu (ve vzduchu, na zemi…)
České pojmenování
Historický český název je orel Bonellův.[5]
Historie jména „orel“ sahá do období indoevropštiny; význam indoevropského základu slova (*er-, *or-, *orilo- aj.) je „orel“ nebo také „velký pták“, význam středohornoněmeckého Adel-ar je „vznešený orel“, příp. „vznešený pták“. Staročeské slovo „orlice“ neznamenalo samici orla, ale druh ptáka (orel). Dodnes se tohoto výrazu užívá v heraldice: jednohlavá je orlice, dvouhlavý je orel.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
- ↑ a b c POŘÍZ, Jindřich. Orel jestřábí. In: BioLib . ©1999–2018 . Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8537/
- ↑ a b THIEDE, Walther. Poznáváme dravce a sovy. Praha: Víkend, 2007, s. 54.
- ↑ Pozorování posuzovaných druhů. In: Faunistická komise ČSO . B. r. . Dostupné z: http://fkcso.cz/fk/posuzovane.html
- ↑ Slovník historických českých názvů ptáků . Sest. Karel Hudec. 2012 . Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdf
- ↑ FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 26–28. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK.
Literatura
- THIEDE, Walther. Poznáváme dravce a sovy. Překlad Karel Hudec. Praha: Víkend, 2007. 95 s. ISBN 978-80-86891-53-8.
- SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.
- Slovník historických českých názvů ptáků . Sest. Karel Hudec. 2012 . Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdf
- FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 32–33. Diplomová práce. Ved práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.</
Související články
Externí odkazy
Slovníkové heslo orel jestřábí ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu orel jestřábí na Wikimedia Commons - Galerie orel jestřábí na Wikimedia Commons
Taxon Aquila fasciata ve Wikidruzích- Orel v ZOO Liberec Archivováno 10. 9. 2011 na Wayback Machine.
