V současném kontextu se Oliver Frljić stal relevantním tématem velkého zájmu společnosti. Postupem času získal Oliver Frljić na důležitosti a vytvořil velký dopad v různých oblastech, od politiky po technologie. Proto je klíčové plně prozkoumat všechny dimenze a dopady, které má Oliver Frljić v našem moderním světě. V tomto článku se ponoříme do analýzy a studia Oliver Frljić a budeme se zabývat jeho původem, vývojem a jeho vlivem v různých sektorech. Dále se zamyslíme nad budoucími důsledky, které by Oliver Frljić mohl mít na společnost, a jak je lze nejlépe řešit.
Oliver Frljić | |
---|---|
Oliver Frljić (13. ledna 2015) | |
Narození | 31. března 1976 (49 let) Travnik |
Bydliště | Záhřeb |
Alma mater | Záhřebská univerzita |
Povolání | divadelní režisér a intendant |
Zaměstnavatel | Croatian National Theatre Ivan pl. Zajc in Rijeka (2014–2016) |
Ocenění | Sterija Prize (2011) |
Nábož. vyznání | ateismus |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oliver Frljič (* 31. března 1976, Travnik, Bosna a Hercegovina) je kontroverzní[1] chorvatský divadelní režisér a scenárista. Do českého povědomí se zapsala především jeho inscenace Naše násilí a vaše násilí uvedená v rámci festivalu Divadelní svět Brno 2018 v brněnském Divadle Husa na provázku.
Narodil se v bosenském Travniku chorvatským rodičům. Do Chorvatska se přesunul po začátku občanské války. V Záhřebu vystudoval teologii a filozofii na Filozoficko-teologickém institutu Tovaryšstva Ježíšova[1] (Filozofsko–teološkog institut Družbe Isusove, dnes součást Záhřebské univerzity) a režii na Akademii dramatického umění (Akademija dramske umjetnosti). V letech 2014 až 2016 byl uměleckým ředitelem Národního divadla Ivana pl. Zajce v Rijece (Hrvatsko narodno kazalište Ivana pl. Zajca u Rijeci).[2]
Je tvorbu tvoří zejména autorské projekty a radikální interpretace klasických her, často vyhledává kontroverzní, tabuizovaná a provokativní témata.[2] Mezi jeho nejoceňovanější inscenace patří Turbo-folk (2008), Strah u Ulici lipa (2008), Kukavičluk (2010), Mrzim istinu! (2011), Zoran Dindić (2012) a Aleksandra Zec (2014).
Vzhledem k provokativním tématům jsou jeho inscenace často spojeny s kontroverzemi. Uvedení některých inscenací byl zakázáno v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Srbsku či Polsku.
26. května 2018 byla v Brně uvedena inscenace Naše násilí a vaše násilí, která se věnuje reakcím na migrační krizi a vzbudila pobouření především svými sugestivními obrazy. Mimo jiné během představení herečka z intimních partií vytahuje českou vlajku nebo Ježíš znásilňuje muslimku. Na ředitele festivalu Divadelní svět Brno a brněnského Národního divadla Martina Glasera a na skupinu herců bylo podáno trestní oznámení.[3] Kromě toho inscenace vyvolala protesty z řad křesťanské veřejnosti. Příslušníci politického hnutí Slušní lidé narušili konání divadelního představení.[4] Kontroverzního přijetí se inscenaci dostalo už na její vídeňské premiéře v roce 2016.[5]
Kontroverzní reakce způsobilo také uvedení jeho inscenace Klątwa (Prokletí) na scéně varšavského divadla Teatr Powszechny v roce 2017.[6]