Oleňok
V následujícím článku budeme hovořit o Oleňok, tématu, které v poslední době vzbudilo velký zájem. Oleňok je téma, které vyvolalo v dnešní společnosti debaty a diskuse, protože má významný dopad na náš každodenní život. V tomto článku budou prozkoumány různé aspekty související s Oleňok, od jeho počátků až po jeho dnešní vliv. Budou řešeny různé pohledy a názory s cílem nabídnout ucelenou a objektivní vizi tohoto tématu. Kromě toho budou analyzovány nedávné studie a výzkumy, aby poskytly aktuální a relevantní informace. S tím vším je cílem poskytnout čtenáři hluboké a obohacující porozumění o Oleňok.
| Oleňok | |
|---|---|
.png) | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 2292 km |
| Plocha povodí | 220 000 km² |
| Průměrný průtok | 1210 m³/s |
| Světadíl | Asie |
| Pramen | |
| Viljujská planina 67°35′17,16″ s. š., 105°9′15,84″ v. d. | |
| Ústí | |
| Oleňocký záliv 72°59′0,96″ s. š., 119°47′39,84″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko (Krasnojarský kraj , Sacha) | |
| Úmoří, povodí | |
| moře Laptěvů | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oleňok též Oleněk[1][2] (rusky Оленёк, jakutsky Өлөөн) je řeka v Jakutské republice, která horním tokem zasahuje i do Krasnojarského kraje. Je 2292 km dlouhá. Povodí má rozlohu 220 000 km².
Průběh toku
Odtéká z nevelkého jezera na severním okraji Viljujské planiny a teče podél vrchoviny Bukočan nejprve na východ. Následně se stáčí na sever v úzké dolině, jež místy přechází až v soutěsku. Překonává četné peřeje, mezi nimiž vyniká říční práh Ukojan. Na středním toku se dolina rozšiřuje pod ústím Arga-Saly. Tok řeky je zde velmi členitý a přijímá zprava Siligir a zleva Unukit, Birekte, Kuojku a Bejenčime. Na dolním toku řeka protéká planinou Kystyk. Pod ústím Buru pokračuje přes Severosibiřskou rovinu na severozápad podél Čekanovského krjaža. Ústí do Oleňockého zálivu moře Laptěvů, přičemž pod mysem Tumulo vytváří deltu o rozloze 475 km² a délce přibližně 20 km. Hlavní ramena jsou levé Ulachan-Uesja a pravé Kubala-Uesja.
Přítoky
Vodní stav
Zdrojem vody jsou sněhové a dešťové srážky. Nejvyšších vodních stavů dosahuje od června do září, zatímco po zbývající část roku je vody v řece méně. Průměrný roční průtok činí v ústí 1210 m³/s. Na dolním toku může před rozmrznutím klesnout až na méně než 1 m³/s. V některých letech řeka na jeden měsíc promrzá až do dna, přičemž na horním toku promrzá až do dna systematicky od ledna do dubna. Zamrzá na konci září až v říjnu a rozmrzá na konci května až v červnu.
Využití
Řeka je bohatá na ryby (síh malý, omul, muksun, nelma, tajmen). Na řece se nacházejí obydlená místa Oleňok, Tajmylyr, Usť-Oleňok,
Reference
- ↑ SKŘIVAN, Aleš; SKŘIVAN, Petr. Moře, objevy, staletí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1980. 302 s. S. 219.
- ↑ Chariton Prokofjevič Laptěv - průzkumník poloostrova Tajmyr. HedvabnaStezka.cz . 2012-01-19 . Dostupné online.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Оленёк“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleňok na Wikimedia Commons
