V tomto článku prozkoumáme téma Normála do hloubky, analyzujeme jeho původ, jeho relevanci dnes a jeho dopad na různé oblasti společnosti. Normála vzbudil u veřejnosti velký zájem a rozpoutal debaty a diskuse o svých důsledcích a důsledcích. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme všechny aspekty související s Normála, od jeho historie až po jeho možný budoucí vývoj, s cílem poskytnout komplexní a aktualizovaný pohled na toto téma, které v posledních letech přitahuje tolik pozornosti.
Normála daného n−1 dimenzionálníhopodprostoru v n-dimenzionálním prostoru je přímkakolmá na daný podprostor. Vektor určující směr normály se nazývá normálový vektor. V rovinném případě je to vektor kolmý na přímku, v prostorovém případě je to vektor kolmý na rovinu.
Obecněji lze v jednotlivých bodech určovat i normály jiných spojitých n−1 rozměrných útvarů – tzv. nadploch. Například v rovině ke křivkám nebo v prostoru k plochám. Normála je pak normálou tečného podprostoru v daném bodě a určuje orientaci nadplochy.
Lze také určovat normály k útvarům nižší dimenze, např. k prostorové křivce. V takovém případě však normála není určena jednoznačně. Všechny normály v daném bodě pak tvoří normálový prostor, např. v případě prostorové křivky tvoří všechny normály normálovou rovinu.
Normála plochy
Normála k ploše v bodě je shodná s normálou k rovině tečné k dané ploše ve stejném bodě.
Je-li rovina dána rovnicí, potom je její normálový vektorn roven .
Hlavní (první) normálou křivky se nazývá přímka, která je její normálou v daném bodě a jejíž směr je určen vektorem .
Jednotkový vektor, který má stejný směr jako vektor , se nazývá jednotkový vektor hlavní (první) normály. Hlavní normála je definována pokud v daném bodě křivky platí .
Jednotkový vektor hlavní normály lze pomocí Frenetových vzorců vyjádřit jako