V tomto článku budeme analyzovat dopad, který má Nižný Hrušov v různých oblastech společnosti. Od svého vzniku upoutá Nižný Hrušov pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů a stává se všudypřítomným fenoménem současné kultury. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy prozkoumáme různé perspektivy a názory, které existují kolem Nižný Hrušov, stejně jako její vliv v tak rozmanitých oblastech, jako je politika, technologie, móda a zábava. Kromě toho prozkoumáme roli, kterou sehrál Nižný Hrušov v transformaci společnosti a způsob, jakým spolu lidé interagují. Tento článek se ponoří do nejdůležitějších aspektů Nižný Hrušov a nabídne kompletní a aktualizovanou vizi tohoto tématu, která je dnes tak relevantní.
Nižný Hrušov | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°48′24″ s. š., 21°46′22″ v. d. |
Nadmořská výška | 120 m n. m. |
Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Kraj | Prešovský |
Okres | Vranov nad Topľou |
Tradiční region | Horní Zemplín |
![]() ![]() Nižný Hrušov | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 18,5 km² |
Počet obyvatel | 1 508 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 81,4 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Ján Fenčák |
Vznik | 1254 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 057 |
PSČ | 094 22 |
Označení vozidel (do r. 2022) | VT |
NUTS | 528919 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nižný Hrušov je obec na Slovensku, v okrese Vranov nad Topľou v Prešovském kraji. V obci žije přibližně 1 500[1] obyvatel.
Obec leží v Ondavském výběžku Východoslovenské nížiny na aluviálních nivách řeky Ondavy, která východním směrem přechází do Pozdišovské pahorkatiny. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 105 až 201 m n. m., střed obce je ve výšce 130 m.[2]
Obec se skládá z těchto částí: Baňur, Hušták, Hurky, Valal, Ričijov, Maloveska, Kerta, Bikač, Konec a Kadlubec.
Obec sousedí: na severu s obcí Poša, na východě s obcemi v Košickém kraji Vybuchanec, Lesné a na jihu s obcí Rakovec nad Ondavou, na jihu s obcí Parchovany a západě s obcí Sečovská Polianka a Dlhé Klčovo.[3]
Archeologické nálezy z blízkého okolí dokládají osídlení už v době paleolitu a z konce eneolitu. První písemná zmínka o obci je z roku 1254, kde je zmiňovaná jako zemanský majetek pod názvem Körtvélyes, později jako Kertweles, Nižný Hrussow, Hrušovík a od roku 1920 jako Nižný Hrušov. Maďarsky jako Alsókörtvélyes. Obec byla majetkem několika zemanů v 19. století patřila rodům Balassovců, Széchyovců a dalším. V roce 1715 bylo v obci deset opuštěných a čtrnáct obývaných poddanských domů. V roce 1828 žilo v 105 domech 776 obyvatel. V roce 1831 vypukla v obci cholera na ni zemřelo 76 obyvatel.[4] Hlavní obživou bylo zemědělství a ovocnářství. Po roce 1949 mimo JRD obyvatelé docházeli za prací do blízkých závodů.[5][6]