V tomto článku se budeme věnovat tématu Nekalá soutěž, které je nanejvýš důležité a zajímavé pro široké spektrum čtenářů. Nekalá soutěž se v poslední době stal tématem diskuzí a debat a je předmětem analýzy odborníků v oboru. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout komplexní a podrobný pohled na Nekalá soutěž, který se zabývá jeho nejdůležitějšími aspekty a nabízí cenné informace k pochopení jeho dopadu v různých oblastech. Od svého vzniku až po současnou evoluci Nekalá soutěž vzbuzoval zájem odborníků, akademiků i široké veřejnosti, takže je důležité prozkoumat jeho povahu a důsledky. Prostřednictvím analytického a přísného přístupu se snažíme prozkoumat a prohloubit toto téma a předložit různé pohledy a argumenty, které obohacují znalosti o Nekalá soutěž. Tento článek se bezpochyby snaží být informativním a reflexním odkazem pro ty, kteří chtějí tomuto fenoménu plně porozumět.
Nekalá soutěž je stav, který nastane, pokud soutěžitel (účastník hospodářské soutěže, ať už podnikatel nebo nepodnikatel) jedná v rozporu s dobrými mravy soutěže a toto jednání je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.[1] Tyto podmínky, označované jako generální klauzule, musí být splněny kumulativně (současně). Dobré mravy soutěže nejsou zákonem definovány; o tom, zda byly v konkrétním případě porušeny, rozhoduje soud. Nekalosoutěžní jednání nemusí nutně způsobit újmu (soutěžitelům nebo zákazníkům), jedná se o ohrožovací delikt. Skutková podstata je tak naplněna už tehdy, když tato újma jen hrozí.
Občanský zákoník v ustanovení § 2976 odst. 2 demonstrativně uvádí skutkové podstaty, při jejichž naplnění k nekalé soutěži dojde a v následujících paragrafech (§ 2977–2987) je blíže specifikuje. Vedle skutkových podstat v zákoně uvedených však existuje množství dalších (tzv. soudcovských, resp. preatorských skutkových podstat), které jsou řazeny pod generální klauzulí.
Smlouva, její část nebo její jednotlivé ustanovení, při jejímž uzavření byl porušen zákaz nekalé soutěže, je od počátku neplatná.
Poškozený soutěžitel nebo i spotřebitel může požadovat:[2]
Kromě parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování a porušení obchodního tajemství může být aktivní a žádat nápravu i jinak nezúčastněná právnická osoba, pokud je jejím účelem ochrana zájmů soutěžitelů nebo zákazníků.[3]