NanoSail-D
V současné době se NanoSail-D stal velmi relevantním v oblasti _var2. Jeho význam přesáhl hranice a upoutal pozornost odborníků v oboru i široké veřejnosti. NanoSail-D je předmětem mnoha studií a výzkumů, které se snaží pochopit jeho dopad na _var3 a jeho vliv na _var4. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s NanoSail-D, od jeho původu a vývoje až po jeho důsledky v dnešní společnosti. Kromě toho budeme analyzovat její význam v kontextu _var5 a její budoucí projekci.
| NanoSail-D | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) Umělecká představa | ||||||||
| Start | 3. srpna 2008, 03:34 UTC | |||||||
| Kosmodrom | Omelek Island | |||||||
| Nosná raketa | Falcon 1 | |||||||
| Umístění | Geocentrická dráha | |||||||
| Typ oběžné dráhy | LEO | |||||||
| Trvání mise | selhala | |||||||
| Provozovatel | NASA | |||||||
| Druh | technologický demonstrátor 3U CubeSat | |||||||
| Hmotnost | 4 kg | |||||||
| Parametry dráhy | ||||||||
| ||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||
NanoSail-D byl malý satelit, který měl být použit výzkumným střediskem NASA Ames ke studiu chování solární plachty při rozkládání ve vesmíru. Jednalo se CubeSat velikosti 3U (30 x 10 x 10 cm), který měl hmotnost 4 kilogramy.[1] Satelit se do vesmíru nedostal, protože nosná raketa Falcon 1 při startu selhala. Úspěšný byl až nástupce NanoSail-D2 v roce 2010.
Satelit
NanoSail-D měl být vynesen třetí raketou Falcon 1, která odstartovala z ostrova Omelek 3. srpna 2008 v 03:34 UTC.[2] Byl to jeden ze dvou CubeSatů na palubě, hlavním nákladem byl Trailblazer, který měl být provozován operačním oddělením kosmického úřadu ministerstva obrany USA. Spuštění bylo prováděno společností SpaceX a dvě minuty a čtyřiceti sekund po startu bylo vyčerpáno palivo prvního stupně rakety. Nicméně, zbytkový tah způsobil, že se první stupeň dostal do opětovného kontaktu s druhým, což vedlo k jeho selhání. Oběžné dráhy se nepodařilo dosáhnout a raketa i náklad dopadly do Tichého oceánu.[3]
NanoSail-D měl být umístěn na nízkou oběžnou dráhu Země s nejnižším bodem ve výšce 330 kilometrů a nejvyšším v 685 kilometrech a měl fungovat po dobu sedmi dnů.[1] Poté mu měla dojít energie. Jeho solární plachta měla plochu 10 čtverečních metrů. Satelit byl vyvinut a otestován během čtyř měsíců.[4]
NanoSail-D2 byl postaven jako náhradní za NanoSail-D a byl vypuštěn v listopadu 2010 jako NanoSail-D na raketě Minotaur IV a vypuštěn z družice FASTSAT.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NanoSail-D na anglické Wikipedii.
- ↑ a b NanoSail D. space.skyrocket.de . . Dostupné online.
- ↑ Launchlog . . Dostupné online.
- ↑ Spaceflight Now | Breaking News | Collision between rocket stages doomed Falcon 1. www.spaceflightnow.com . . Dostupné online.
- ↑ NASA - Sailing Among the Stars. www.nasa.gov . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu NanoSail-D na Wikimedia Commons
