Nadčlověk
V dnešním světě je Nadčlověk téma, které nabylo na významu v různých oblastech společnosti. Po léta je Nadčlověk předmětem debat a analýz kvůli jeho dopadu na každodenní životy lidí. Ať už ve vědecké, sociální, politické nebo kulturní oblasti, Nadčlověk se ukázal jako stálý bod zájmu pro výzkumníky, odborníky i širokou veřejnost. V tomto článku prozkoumáme, jak Nadčlověk ovlivnil různé oblasti společnosti a jaké jsou jeho důsledky pro současnost a budoucnost. Prostřednictvím hluboké analýzy se dnes snažíme lépe porozumět důležitosti a rozsahu Nadčlověk.
Nadčlověk (německy der Übermensch) je ústřední pojem vrcholného období filosofie Friedricha Nietzscheho, zejména v knize Tak pravil Zarathustra.
Význam u Nietzscheho
Nietzsche vychází z evoluční teorie (evolucionismus) a předpokládá, že tak jako člověk vývojem „překonal“ své předchůdce, je třeba, aby i on sám byl překonán. Na rozdíl od předchozího spontánního vývoje k člověku se to však neobejde bez jeho aktivní účasti. Nietzsche proto vybízí své současníky, aby si jako cíl stanovili „překonání člověka“, aby se stali „mostem k nadčlověku“.
Nietzschův Zarathustra tvrdí, že „člověk je cosi, co má býti překonáno“ a ptá se: „Co jste vykonali, aby byl překonán?“
| „ | Všechny bytosti dosud vytvořily něco nad sebe samy: a vy chcete býti odlivem tohoto velkého přílivu a raději snad se vrátit k zvířeti, než abyste překonali člověka?
Čím je opice člověku? Posměchem nebo bolestným studem. A stejně má i člověk býti nadčlověku: posměchem nebo bolestným studem. Urazili jste cestu od červa k člověku, a leccos ve vás je posud červ. Kdysi jste byli opice, a i nyní je člověk opice — více než kterákoli opice. |
“ |
| — Friedrich Nietzsche[1] | ||
O přesném významu a interpretaci pojmu nadčlověk i o tom, jaký význam mu sám Nietzsche přisuzoval, se mezi odborníky stále diskutuje.[2]
Původ slova a další osudy
Podobný pojem „nadčlověka“ (řec. hyperanthrópos) užil už v 1. století př. n. l. Dionýsios z Halikarnassu, ale už Lúkianos ho užívá ironicky, podobně jako později někteří němečtí teologové nebo Johann Wolfgang Goethe. Pojem se vyskytuje také u Herdera nebo u indického filosofa Sri Aurobindo. Začátkem 20. století jej převzali němečtí nacionalisté a někteří teoretici nacismu o něj opírali teorii o „panské rase“. Z hlediska současného pohledu na evoluci překvapuje, že Nietzsche neviděl, jak evoluce lidstva probíhá zejména v oblasti kulturní a společenské, takže ji chápal pouze jako individuální a myšlenkovou.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Übermensch na anglické Wikipedii a Übermensch na německé Wikipedii.
- ↑ NIETZSCHE, Friedrich. Tak pravil Zarathustra. Překlad Otokar Fischer. Praha: Odeon, 1968. S. 25.
- ↑ P. Kouba, Nietzsche: filosofická interpretace.
- ↑ Ritter - Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Übermensch, Bd. 11, Col 46 ff.
Literatura
- F. Nietzsche, Tak pravil Zarathustra. Olomouc: Votobia, 1995 – 367 s. ISBN 80-85885-79-4
- P. Kouba, Nietzsche: filosofická interpretace. Praha: Oikumené, 2006 – 287 s. ISBN 80-7298-191-9
- A. Mokrejš, Odvaha vidět: Friedrich Nietzsche, myslitel a filosof. Jinočany: H&H, 1993 – 366 s. ISBN 80-85787-46-6
