V dnešním světě je NGC 7424 relevantní téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku NGC 7424 vyvolal řadu debat a diskuzí o svém dopadu na různé aspekty každodenního života. Její vliv sahá do mnoha oblastí, od politiky a ekonomiky až po kulturu a společnost. V tomto článku prozkoumáme fenomén NGC 7424 do hloubky, analyzujeme jeho mnohé aspekty a jeho důsledky v dnešním světě. Prostřednictvím komplexního přístupu se pokusíme osvětlit toto složité a dynamické téma a nabídnout čtenáři ucelenější a pronikavější pohled na NGC 7424.
NGC 7424 | |
---|---|
![]() NGC 7424 (ESO) | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | spirální galaxie s příčkou |
Objevitel | John Herschel |
Datum objevu | 5. září 1834 |
Rektascenze | 22h 57m 18,4s |
Deklinace | -41°04′15″ |
Souhvězdí | Jeřáb (lat. Grus) |
Zdánlivá magnituda (V) | 10,2 |
Úhlová velikost | 9,5'×8,1' |
Vzdálenost | 35 000 000 ly |
Rudý posuv | +0,003133 |
Fyzikální charakteristiky | |
Poloměr | 50 000 ly |
Absolutní magnituda (V) | -20,0 |
Označení v katalozích | |
New General Catalogue | NGC 7424 |
IRAS | IRAS 22544-4120 a IRAS F22544-4120 |
Principal Galaxies Catalogue | PGC 70096 |
Jiná označení | ESO 346-19, MCG -7-47-8, IRAS 22544-4120, PGC 70096 |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
NGC 7424 je spirální galaxie s příčkou nacházející se v souhvězdí Jeřába. Objevil ji John Herschel 5. září 1834. Galaxie je vzdálená přibližně 35 milionů světelných let a svou velikostí (asi 100 000 světelných let) i strukturou připomíná naši Mléčnou dráhu. Patří mezi tzv. grand design spirální galaxie díky výrazným spirálním ramenům.[1]
NGC 7424 má rysy spirální galaxie s příčkou a prstencem, což je označováno klasifikací SAB(rs)cd. Její spirální ramena jsou dobře definovaná a výrazně přispívají k její zařazení mezi tzv. grand design galaxie. NGC 7424 je poměrně izolovaná, a proto se řadí mezi tzv. polní galaxie. To znamená, že není gravitačně vázána k žádné skupině galaxií, a její vývoj tedy pravděpodobně nebyl ovlivněn interakcemi s jinými galaxiemi.[2]
V galaxii byla pozorována supernova SN 2001ig typu IIb. Tento jev byl zkoumán jako příklad dvojhvězdy, jejíž jedna složka byla Wolf-Rayetova hvězda, která explodovala jako supernova.[3] V roce 2018 byl pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu identifikován přeživší hvězdný společník této supernovy. To bylo poprvé, kdy byl v takovém systému nalezen přeživší člen dvojhvězdy.[4][5]
Dva velmi svítivé rentgenové zdroje (ULX) byly v NGC 7424 objeveny pomocí observatoře Chandra X-ray Observatory. Jeden z těchto zdrojů, ULX1, se nachází mezi spirálními rameny, zatímco ULX2 je spojen s oblastí intenzivní hvězdotvorby. Tyto objekty poskytly nové informace o vzniku rentgenově zářících zdrojů v galaxiích.[6]