V tomto článku se budeme věnovat tématu Úhlová velikost, aktuálnímu problému, který vyvolal velký zájem a debatu. Úhlová velikost je předmětem studií, analýz a úvah odborníků v oboru i lidí, kteří mají zájem lépe porozumět jeho dopadu a rozsahu. V průběhu let se Úhlová velikost vyvíjel a získal různé nuance, díky čemuž je extrémně složitou a multidimenzionální záležitostí. V tomto smyslu je zásadní ponořit se do jeho nejdůležitějších aspektů, jeho důsledků a možných dopadů na individuální i kolektivní úrovni. V tomto článku se ponoříme do vesmíru Úhlová velikost a budeme se zabývat jeho mnoha aspekty s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Úhlová velikost objektu je úhel měřený pozorovatelem mezi krajními body objektu.
Obvyklé použití je v astronomii, kde se používá i termín úhlový průměr nebo zdánlivý průměr pro úhlovou velikost hvězdných těles (jde o úhlovou velikost tělesům a jevům průměru opsaného kruhu).
S úhlovou velikostí souvisí i astronomická jednotka parsek (značka pc): Jeden parsek je vzdálenost, z které je úhlová velikost poloměru oběžné dráhy Země (cca 150 milionu km) rovna 1" (jedné úhlové vteřině). Respektive objekt ve vzdálenosti 1 pc se bude jevit na astronomických snímcích pořízených s odstupem půl roku až o 2 úhlové vteřiny posunutý.
Matematicky je úhlová velikost dána rovnicí:
kde je úhlový průměr, je zdánlivý (viděný) průměr tělesa a je vzdálenost k objektu, vyjádřené ve shodných jednotkách. Pokud je mnohem větší než , můžeme aproximovat pomocí rovnosti , odkud získáme výsledek v radiánech. Úhlová velikost je potom přímo úměrná velikosti objektu a nepřímo úměrná jeho vzdálenosti od pozorovatele.
Pro sférický (kulový) objekt, jehož vlastní průměr je roven , můžeme hledat úhlový průměr pomocí vztahu:
v praktických aplikacích je rozdíl mezi a významný pouze u sférických objektů, které jsou relativně blízko.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Angular diameter na anglické Wikipedii.