V tomto článku budeme hovořit o Národní park Fertő-Hanság, tématu, které bylo v průběhu let předmětem debat a diskuzí. Národní park Fertő-Hanság je v dnešní společnosti velmi aktuální téma, protože ovlivňuje různé oblasti každodenního života, jako je zdraví, politika, kultura a ekonomika. V průběhu historie hrál Národní park Fertő-Hanság zásadní roli při utváření identit a budování komunit. V tomto smyslu je důležité analyzovat dopad, který měl Národní park Fertő-Hanság v různých kontextech a jak se vyvíjel v průběhu času. Prostřednictvím tohoto článku se zaměřujeme na různé pohledy a aspekty související s Národní park Fertő-Hanság, abychom na toto téma nabídli komplexní a obohacující vizi.
![]() Fertő-Hanság Nemzeti Park | |
---|---|
IUCN kategorie II (Národní park) | |
![]() | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1991 |
Rozloha | 237,30 km2 |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Župa | Győr-Moson-Sopron |
Souřadnice | 47°45′0″ s. š., 16°45′0″ v. d. |
![]() ![]() Národní park Fertő-Hanság | |
Další informace | |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
kulturní krajina Neziderského jezera | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
![]() | |
Smluvní stát | ![]() ![]() |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | v |
Odkaz | 772 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2001 (25. zasedání) |
Fertő-Hanság je národní park v severozápadním Maďarsku, v župě Győr-Moson-Sopron. Nachází se na jižním okraji Neziderského jezera a sestává ze dvou hlavních, od sebe oddělených území. Toto chráněné území bylo zřízeno v roce 1977, biosférickou rezervací je od roku 1979, ramsarským mokřadem od 1989 a status národního parku získalo v roce 1991.[1] Jeho rozloha je 237 km2.
Podstatnou část parku zaujímají vodní plocha jezera a okolní rákosové mokřady a bažiny, ve kterých žije velký počet druhů ryb, obojživelníků a dalších organismů vázaných na vodní prostředí. Neziderské jezero a jeho okolí představuje zároveň významnou ptačí oblast, především v době migrace. Vyskytují se zde např. volavka bílá, husa velká, volavka červená, kolpíci, volavka vlasatá, bukáček malý, zrzohlávka rudozobá či polák malý.[2]
Kulturní krajina Neziderského jezera (zahrnující i rakouské území) byla v roce 2001 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Archeologické nálezy prokázaly, že toto území bylo obývané již v době 6000 let před naším letopočtem. Nachází se zde několik památek z období starověkého Římu. Právě Římané do této oblasti přinesli vinnou révu, která se zde pěstuje dodnes. Kromě zástavby v duchu jednoduchosti vesnické architektury z 18. a 19. století se tu nachází i několik hradů výjimečné kulturní hodnoty.[3]