Myrrha
V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Myrrha, téma, které přitahuje pozornost společnosti již dlouhou dobu. Ať už kvůli svému vlivu na historii, jeho aktuálnosti dnes nebo jeho budoucímu potenciálu, Myrrha vyvolal neustálý zájem o různé oblasti a byl předmětem četných debat a studií. V tomto článku se pokusíme analyzovat různé aspekty související s Myrrha, od jeho vzniku až po jeho možné důsledky v budoucnosti, s cílem nabídnout komplexní vizi tohoto vzrušujícího tématu.
| Myrrha | |
|---|---|
 | |
| Partner(ka) | Kinyras[1] |
| Děti | Adónis[1] |
| Rodiče | Kinyras a Metharmé |
| Příbuzní | Adónis, Laogoré, Braisia, Orsediké a Amaracus (sourozenci) Beroé a Golgos (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Myrrha byla v řecké mytologii dcerou kyperského krále Kinyra a jeho manželky Kenchréidy.
Myrrha se zamilovala do svého otce, kterého svedla k hříšné lásce. Tím si rozhněvala bohyni Afrodítu. Když otec dceřin skutek odhalil, chtěl ji zabít, jí se však podařilo utéci do ciziny, kde se sama proklela. Bohové ji proměnili v myrrhový strom (latinsky Commiphora). Dodnes z něho kapou její slzy – myrha.
Ze stromu se po čase narodil její syn a bratr, kterého se ujaly a vychovaly víly. Dostal jméno Adónis. Byl tak krásný a roztomilý, že v něm našla zalíbení sama bohyně Afrodíta. Svěřila ho do podsvětí Persefoně, avšak i ta propadla jeho kouzlu a nechtěla ho vrátit na svět.
Afrodíta si stěžovala samotnému Diovi, který šalamounsky rozhodl: Adónis bude trávit třetinu roku v podsvětí u Persefony, třetinu na zemi u Afrodíty a ostatní čas tam, kde bude sám chtít. Obě bohyně sice vyslechly rozsudek s nesouhlasem, nakonec však Afrodíta zvítězila, neboť Adónis trávil i svou volnou třetinu s ní, převážně lovem. Na jednom z nich také v dospělosti nalezl mladík svou smrt. I poté však z rozhodnutí nejvyššího boha trávil Adónis polovinu času v podsvětí a polovinu na zemi, kde se konaly slavnosti na jeho památku.
Mýtus o Myrrze je pravděpodobně mnohem starší, Řekové ho mohli převzít od starých Féničanů.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Myrrha na Wikimedia Commons
Reference
Literatura
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
