Mrtvé rameno
V dnešním světě se Mrtvé rameno stal relevantním tématem, které přitahuje pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku má Mrtvé rameno významný dopad v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V průběhu let Mrtvé rameno vyvolal vášnivé debaty a přinesl velké změny ve způsobu, jakým lidé vnímají svět kolem sebe. V tomto článku prozkoumáme vývoj Mrtvé rameno v čase a prozkoumáme jeho vliv na současnou společnost.
Mrtvé rameno nebo staré rameno (řecky plesiopotamon) je označení pro část vodního toku, obvykle řeky, která byla dříve říčním korytem, ale postupně se od něj úplně oddělila. Koryto mrtvého ramene je z obou stran uzavřené a voda v něm stagnuje. Mrtvá ramena mohou nebo nemusí být napájena podzemní vodou a jejich velikost podle dostupnosti vody kolísá. Vznikají v důsledku změn průběhu koryta, propojování meandrů, oddělování částí toku mělčinami apod. Vzniklá oddělená říční ramena pak představují druh říčního jezera, která obvykle zarůstají a s řekou se spojují v období záplav. Z mrtvého ramene někdy mohou vzniknout tůně. Tento typ říčních jezer má obvykle tvar srpu nebo pentle.
Příklady
- V České republice je tento typ říčních jezer poměrně hojný. Vyskytují se v Čechách především podél toku Labe (Babinecká tůň, Grádo, Hrbáčkovy tůně), Berounky (Krňák), Chrudimky (Matiční jezero) a Ohře a na Moravě podél toku Moravy a Dyje (Křivé jezero, Květné jezero, jezírko Kutnar).
- Na Slovensku se vyskytují podél toku Moravy (Devínské jezero), Dunaje a Bodrogu (Tajba).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Старица (русло) na ruské Wikipedii.
Literatura
- (rusky) Popov I. V., Deformace říčních koryt a hydrotechnická výstavba, Hydrometeoizdat, Leningrad 1965
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Старица“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu mrtvé rameno na Wikimedia Commons
