Miroslav Malovec

V příštím článku se ponoříme do fascinujícího světa Miroslav Malovec. Od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost prozkoumáme všechny relevantní aspekty, které jej obklopují. Ponoříme se do jeho historie, jeho vývoje v průběhu let a jeho významu v různých oblastech, abychom lépe porozuměli jeho významu v současném světě. Prostřednictvím této komplexní analýzy se snažíme osvětlit Miroslav Malovec a nabídnout ucelenější pohled na jeho vliv na náš každodenní život.

Miroslav Malovec
Miroslav Malovec (9. prosince 2023)
Miroslav Malovec (9. prosince 2023)
Narození8. prosince 1953 (71 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníesperantista, překladatel, prodavač, redaktor a editor
Témataesperanto, překlad a editace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Malovec (zvaný Mirek, * 8. prosince 1953 Brno) je český esperantista a překladatel, redaktor časopisu Starto, místopředseda a do roku 2021 předseda Klubu esperantistů Brno[1] a první redaktor a správce české Wikipedie. Žije v Brně a pracuje jako prodavač elektrosoučástek.

Životopis

Narodil se roku 1953 v Brně, kde vystudoval střední školu. Po maturitě v roce 1973 nastoupil do Zbrojovky Brno, kde po dvacet let působil jako kontrolor technických výkresů v konstrukci výpočetní techniky. Když podnik po sametové revoluci začal upadat, změnil Malovec zaměstnání a v roce 1993 se stal prodavačem elektrosoučástek v nově vzniklé prodejně pro radioamatéry Jaromíra Bučka.[2] Tam pokračuje v práci i poté, co po smrti zakladatele v roce 2021 převzal obchod jeho syn Richard Buček.[3]

Dílo

Esperantská činnost

Miroslav Malovec (čtvrtý zleva) s esperantem hovořícími wikipedisty při setkání k jeho 70. narozeninám v Praze (2023)

Poté, co se Miroslav Malovec v mládí seznámil s mezinárodním jazykem esperanto, rychle se zapojil do činnosti esperantské komunity, stal se členem sekce mládeže Českého esperantského svazu (ČES) a svou pro-esperantskou činnost zahájil vyučováním v Letním esperantském táboře (Somera Esperanto-Tendaro) v Lančově. V ČES působí také jako lektor korespondenčních kurzů esperanta, člen zkouškové komise ČES a od roku 1990 je redaktorem časopisu Starto. Na místní úrovni se dlouhodobě angažuje jako člen Klubu esperantistů Brno, jehož byl v letech 2009–2021 předsedou a poté místopředsedou.[4]

Za zásluhy spojené s výukou mládeže a aktivní pro-esperantskou činností v prostředí internetu bylo Miroslavu Malovcovi v roce 2006 uděleno čestné členství v České esperantské mládeži. V roce 2011 se stal rovněž čestným členem Českého esperantského svazu.

Literární činnost

Miroslav Malovec podává výklad u hrobu esperantského básníka Karla Píče v Litomyšli (2011).

Miroslav Malovec je aktivní také na poli literatury. Svými překlady českých děl do esperanta se snaží seznamovat esperantisty z jiných zemí s českou kulturou: Je spoluautorem překladu románu Světlo v temnotách Františka Kožíka (1992), povídek Jaroslava Haška Nejen voják Švejk (1994), poezie české básnířky Věry Ludíkové Ekaŭdi la animon / Uslyšet duši (1998, dvojjazyčné česko-esperantské vydání) či dvou básní pro esperantský překlad v češtině známé knihy Deník mého bratra o životě Petra Ginze, židovského chlapce z Prahy, který byl rodilým mluvčím esperanta.

Malovec spolupracoval také na několika původně cizojazyčných knihách, které byly buďto přímo z esperanta, nebo jeho prostřednictvím přeloženy do češtiny a následně v Česku vydány. Jde zejména o příručku Interlingvistika: Cesty k odborné literatuře německého interlingvisty Detleva Blankeho (2004), k níž napsal pojednání o situaci tohoto oboru v Česku, či filozofické dílo Bruna Vogelmanna Nový realismus (1996).

Miroslav Malovec při práci na počítači (2023)

Je také autorem několika původních děl esperantské literatury a esperantských příruček (Esperantsko-český slovník (1995) a Česko-esperantský slovník (1998), Gramatika Esperanta (1988, 2000) či Základní česká konverzace (vydaná při příležitosti 81. Světového esperantského kongresu v Praze 1996).

Na pomezí původní a překladové tvorby stojí Malovcův překlad libreta k opeře Ivana Achera Sternenhoch do esperanta, poněvadž tato hra z dílny skladatele-neesperantisty byla hned od premiéry v Národním divadle (2018) uváděna pouze s Malovcovým esperantským textem.[5][6] Za tento příspěvek k hudební esperantské kultuře byl Malovcovi na 104. Světovém kongresu esperanta ve finském Lahti v roce 2019 udělen Diplom za vynikající uměleckou činnost.[7]

Miroslav Malovec systematicky pracuje na digitalizaci veškeré esperantské literatury vydané od roku 1887 v českých zemích a počítačovém zpracování pozůstalostí významných esperantistů a je správcem knihovny Klubu esperantistů v Brně.

Činnost ve Wikipedii

Iniciátoři české Wikipedie Miroslav Malovec a Chuck Smith v Muzeu esperanta ve Vídni 24. září 2017

Jméno Miroslava Malovce je úzce spojeno se vznikem a počátky české Wikipedie – právě on vytvořil v roce 2002 na popud tvůrce esperantské Wikipedie Chucka Smithe, se kterým se seznámil na 10. ročníku Konference o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích, první překlad hlavní stránky internetové encyklopedie Wikipedie do češtiny (z esperanta) a stal se jejím prvním správcem. Již předtím se však věnoval a dosud se věnuje zejména esperantské Wikipedii.[8][9]

Za významnou roli při založení české Wikipedie získal Miroslav Malovec dne 25. května 2014 (současně s Janem Sokolem) čestné členství ve spolku Wikimedia Česká republika.[10] Malovcovy aktivity vedoucí k rozjezdu české Wikipedie podrobně zdokumentoval Marek Blahuš v publikaci Jak se zrodila česká Wikipedie, představené 9. prosince 2023 v Praze na setkání pořádaném při příležitosti jeho 70. narozenin.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Výbor Klubu esperantistů Brno . Brno: Klub esperantistů Brno . Dostupné online. 
  2. ↑ Miroslav Malovec . . Archivní kopie. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-06. 
  3. ↑ Richard Buček - elektronické součástky . . Dostupné online. 
  4. ↑ Historie klubu esperantistů Brno
  5. ↑ Ivan Acher : Sternenhoch. Praha: Národní divadlo, 2018. 86 s. ISBN 978-80-7258-631-8. S. 6. (česky a anglicky) 
  6. ↑ Nominace 27. ročníku Cen divadelní kritiky. OperaPlus . 2019-02-28 . Dostupné online. 
  7. ↑ 12 elstaraj agantoj premiitaj en Lahtio. Gazetaraj Komunikoj de UEA . Universala Esperanto-Asocio, 2019-07-29 . Čís. 816. Dostupné online. 
  8. ↑ Nikde se nedají opravit chyby tak snadno jako na Wikipedii. S. 4–5. Wikimedium . 2011-01-11 . Roč. 3, čís. 1, s. 4–5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-29. 
  9. ↑ Wikipediista:Mirek - Wikipedie. web.archive.org . 2003-05-24 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2003-05-24. 
  10. ↑ DOSTÁL, Vojtěch. Prof. Jan Sokol a Miroslav Malovec čestnými členy Wikimedia ČR . 2014-06-23 . Dostupné online. 
  11. ↑ KAPLAN, Hynek. Jak to tenkrát celé bylo? Česká Wikipedie slaví jubileum svého zakladatele Miroslava Malovce . 2023-12-19 . Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy