V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Milovická tabule a jeho důsledky v dnešní společnosti. Od jeho vzniku až po jeho možné budoucí důsledky budeme podrobně analyzovat každý aspekt související s Milovická tabule s cílem poskytnout komplexní a kompletní vizi tohoto tématu. Prostřednictvím shromažďování dat, přezkoumávání studií a konzultací s odborníky se snažíme osvětlit Milovická tabule a nabídnout našim čtenářům informovaný a obohacující pohled. Čtěte dále a zjistěte vše, co potřebujete vědět o Milovická tabule a jeho významu v současném světě.
Milovická tabule | |
---|---|
![]() Přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem | |
Nejvyšší bod | 225 m n. m. (vrstevnice) |
Rozloha | 202,1 km² |
Nadřazená jednotka | Nymburská kotlina |
Sousední jednotky | Středolabská niva Poděbradská rovina Ovčárská pahorkatina Královéměstecká tabule Rožďalovická tabule Staroboleslavská rovina Jizerská tabule |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Horniny | slínovec, prachovec |
Povodí | Mrlina, Vlkava → Labe |
Souřadnice | 50°13′31″ s. š., 15°2′12″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milovická tabule je geomorfologický okrsek v severní části Nymburské kotliny, ležící v okresech Nymburk a Mladá Boleslav.
Území okrsku se nachází mezi sídly Lysá nad Labem na západě, Loučeň na severu, Velenice na východě a Nymburk na jihu. Zcela uvnitř okrsku leží město Milovice.[1]
Okrsek Milovická tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB–3A–2) náleží do celku Středolabská tabule a podcelku Nymburská kotlina.[2]
Dále se již nečlení.[3]
Tabule sousedí s dalšími okrsky Středolabské tabule: Středolabská niva na jihozápadě, Poděbradská rovina na jihu, Ovčárská pahorkatina na jihovýchodě, Královéměstecká tabule na východě, Rožďalovická tabule na severovýchodě, Staroboleslavská rovina na západě. Dále sousedí s celkem Jizerská tabule na severozápadě.[2]
Nejvyšším bodem okrsku je okrajová vrstevnice (225 m) při hranici s Jizerskou tabulí.[3]