V dnešním světě je Mikoláškův mlýn zajímavé téma, které vyvolává různé názory a debaty. Ať už na osobní, společenské nebo profesionální úrovni, Mikoláškův mlýn upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Tento fenomén vyvolal širokou škálu výzkumů, diskusí a úvah, které se snaží porozumět a analyzovat různé aspekty, které jej tvoří. Od svých počátků až po možné budoucí dopady se Mikoláškův mlýn postupem času vyvíjí a transformuje a stává se tématem neustálého zájmu moderní společnosti. V tomto článku se ponoříme do složitosti Mikoláškův mlýn, prozkoumáme jeho mnoho aspektů a analyzujeme různé pozice, které v této věci existují.
Mikoláškův mlýn | |
---|---|
![]() | |
Účel stavby | |
v současné době obytný dům | |
Základní informace | |
Sloh | krkonošské baroko |
Výstavba | konec 18. století |
Materiál | dřevo |
Další majitelé | rodina Mikoláškova, Janatova |
Současný majitel | Irena Bémová |
Poloha | |
Adresa | Křížlice 33 Jestřabí v Krkonoších, Křížlice, ![]() |
Souřadnice | 50°39′42,67″ s. š., 15°31′40,11″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 20763/6-2647 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mikoláškův mlýn je bývalý vodní mlýn v obci Jestřabí v Krkonoších v okrese Semily. Stojí na potoku Jizerka.
Mlýn byl postaven na konci 18. století. V průběhu 19. století procházel stavebními úpravami.[1] V 2. polovině 19. století byla přistavěna na původní, přízemní, roubenou mlýnici několikapatrová bedněná nástavba, napodobující roubení. Roku 1892 byl mlýn dražen, přičemž odhadní cena byla 7 849 Zlatých.[2]
Během druhé světové války se ve mlýně pekl chléb načerno za úplatky v podobě obilí.[3] Rodina Mikoláškova sídlila v mlýně až do konce padesátých let 20. století. Poté se přestěhovala do Lázní Bělohrad.[4] Roku 1958 byla budova prohlášena za kulturní památku, roku 1985 však byl statut kulturní památky odňat přístavku pro řemenici.[5] V roce 2014 byla opravena střecha a krov nad chlévem.[6]
Typově se stavba řadí mezi tzv. Krkonošské patrové stavby. Nalezneme zde prvky Jabloneckého lehkého typu štítu. Zajímavým prvkem je pavlač.
Nejstarší dochovanou věcí v mlýně je válcová stolice, tzv. tuplovka od firmy Jan Prokopec, Praha - Vinohrady. Mlýn pravděpodobně kromě mletí ještě zajišťoval výrobu elektrické energie. Také zde byl pravděpodobně sklářský brus. Mlýnské zařízení je dochované a v dobrém stavu.[2]