V tomto článku bude k Michal Babák přistupováno z různých úhlů pohledu s cílem ponořit se do jeho důležitosti a relevance dnes. Během čtení budou analyzovány klíčové aspekty související s Michal Babák, od jeho vzniku a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost. Budou zkoumány různé úhly pohledu a názory odborníků na toto téma, aby bylo možné nabídnout komplexní a obohacující vizi Michal Babák. Stejně tak budou prezentovány konkrétní příklady a případové studie, které čtenáři umožní lépe porozumět významu a použití Michal Babák v každodenním životě. Tento článek se snaží poskytnout globální a kompletní vizi Michal Babák s cílem přispět k poznání a pochopení tohoto širokého a významného tématu.
Michal Babák, MBA | |
---|---|
![]() | |
2. předseda strany Republika | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 28. února 2015 | |
Předchůdce | Otto Chaloupka |
1. místopředseda strany Republika | |
Ve funkci: 22. února 2014 – 28. února 2015 | |
Předchůdce | subjekt vznikl |
Nástupce | Bohuslav Jedinák |
Místopředseda Věcí veřejných | |
Ve funkci: 16. února 2013 – 3. září 2013 | |
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 29. května 2010 – 28. srpna 2013 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | VV (2009–2013) Republika (od 2013) |
Narození | 27. června 1975 (49 let)![]() |
Národnost | česká |
Choť | ženatý |
Děti | tři děti |
Profese | podnikatel, politik |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michal Babák, MBA (* 27. června 1975) je český podnikatel a politik, od května 2010 do srpna 2013 poslanec Parlamentu České republiky za Jihomoravský kraj, v roce 2013 místopředseda Věcí veřejných, od února 2014 zastával pozici 1. místopředsedy strany Republika, v únoru 2015 se stal jejím předsedou.
V roce 1993 odmaturoval na gymnáziu v Blansku. Patří mu společnost zabývající se poradenstvím především v oblasti daní a účetnictví.[1] Má tři děti.[2]
Do Věcí veřejných vstoupil v roce 2009.[3] Ve volbách do PSP ČR 2010 byl zvolen členem dolní komory českého parlamentu.[4] Ve sněmovně působil ve třech výborech (kontrolním, rozpočtovém a petičním) a ve Stálé komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. V komunálních volbách 2010 kandidoval z druhého místa kandidátky v Blansku, zvolen nebyl, stal se však prvním náhradníkem, neboť získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů.[5]
V souvislosti s finanční aférou strany zjistil časopis Respekt, že obnos 6 milionů Kč, který Babák daroval Věcem veřejným, si dle svého vlastního tvrzení za tímto účelem vypůjčil od společnosti WCM CZ (v níž figuruje coby jednatel[6]) a splácí jí je z výtěžku prodeje akcií společnosti, na jejíž jméno si údajně nevzpomíná. Možnost, že by v této kauze figuroval pouze jako prostředník někoho, kdo si přeje zůstat veřejnosti neznám, Babák rozhodně odmítl.[7]
V přiznání majetku a příjmů při vstupu do Sněmovny Babák přiznal pouze měsíční příjem ve výši 200 000 Kč, vlastnictví tří nemovitostí (zatížených hypotékou) a automobilu, nikoliv akcií v hodnotě 30-40 milionů. Za prodej svých podílů ve společnostech MB consulting a Dark dog získal v letech 2006 a 2007 50 000 Kč, a 40 000 Kč.[8] Později Babák uvedl, že má opci na koupi 15 % akcií auditorské společnosti Bene Factum, které chce obratem prodat za 40 milionů korun (v roce 2009 měla Bene Factum 11 zaměstnanců a zisk 60 tisíc korun[9]).[10] Za rok 2010 přiznal v povinném majetkovém přehledu výdělek 25 až 35 milionů korun za prodej akcií Bene Factum[11] a za rok 2011 za ně inkasoval 11 milionů korun, přičemž podmínky opce a důkazy o tom, že akcie vlastnil a prodal, a komu, nejsou známé.[12]
Po úniku informací v květnu 2011, které uváděly, že jsou jeho finanční transakce v rámci financování Věcí veřejných vyšetřovány Finančním analytickým útvarem Ministerstva financí, se rozhodl podat žádost o pozastavení členství ve straně. Předsednictvo tento návrh přijalo.[13] Dne 30. srpna 2011 předsednictvo Věcí veřejných Babákovi členství ve straně obnovilo. Ve stejný den se poslanec stal účastníkem fyzického konfliktu, při kterém přišel o horní řezáky.[14]
V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil 14. července 2013 v reakci na obsazení postu ministra financí Janem Fischerem, že "žádný Žid nemůže být pro státní pokladnu horší než pan Kalousek".[15] Za tento výrok sklidil ostrou kritiku jak od politiků, tak od novinářů.[16]
Dne 3. září 2013 rezignoval na post místopředsedy Věcí veřejných na protest proti rozhodnutí o spolupráci strany s hnutím Úsvit přímé demokracie senátora Tomia Okamury ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2013. Prosazoval, aby Věci veřejné kandidovaly samostatně.[17]
V listopadu 2013 spoluzaložil novou stranu Republika, v únoru 2014 byl na její ustavující konferenci zvolen 1. místopředsedou.[18] V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval za stranu Republika (pod názvem Republika pro Prahu) do Zastupitelstva Hlavního města Prahy. Jakožto lídr kandidátky byl i kandidátem strany na post pražského primátora, ale neuspěl.[19] V únoru 2015 byl na II. celostátní konferenci strany Republika zvolen jejím předsedou a nahradil tak Otto Chaloupku.[20]