Mezinárodní vody

V dnešní době je Mezinárodní vody tématem, které přitahuje pozornost mnoha lidí po celém světě. Ať už kvůli své relevanci v profesní oblasti, jejímu dopadu na společnost nebo jednoduše kvůli jejímu obecnému zájmu, Mezinárodní vody se podařilo stát se opakujícím se tématem konverzací v různých kruzích. Dozvědět se více o Mezinárodní vody a jeho důležitosti se pro mnohé stalo prioritou, protože jeho důsledky mohou být významné v různých aspektech každodenního života. V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Mezinárodní vody a analyzujeme jeho vliv v různých kontextech.

Mezinárodní vody na mapě světa

Mezinárodní vody jsou vodní útvary, přes něž vedou mezinárodní hranice. Takovými útvary mohou být oceány, velké mořské ekosystémy, uzavřené a polouzavřené moře, ústí řek, řeky, jezera, podzemní vodní soustavy, mokřiny.

Pásma mořských vod

Pásma mořských vod podle Úmluvy OSN o mořském právu

Pojem mezinárodní vody není právně definován, zpravidla se jím rozumí tzv. volné moře. Rozsah pravomocí pobřežních států je stanoven úmluvou OSN o mořském právu následnovně:[1][2]

  • Pobřežní (výsostné) vody – 12 námořních mil od základní čáry odlivu (v 18. století to byly 3, tzv. three-miles limit[zdroj?]); tyto vody i vzdušný prostor nad nimi jsou pod plnou svrchovaností pobřežního státu, který má stejné pravomoci jako na souši s výjimkou povinnosti nechat jimi proplouvat lodě jiných států.
  • přilehlá zóna (ve starších smlouvách označováno jako pásmo přilehlé[3]) – dalších 12 námořních mil od základní čáry; v tomto pásmu pobřežní státy vykonávají kontrolu cizích lodí nutnou k zabránění porušování svých celních, finančních, imigračních a zdravotnických předpisů.
  • výlučná ekonomická zóna – do 200 námořních mil od základní pobřežní čáry; pobřežní stát zde vykonává svrchovaná práva týkající se průzkumu a využívání přírodních zdrojů; může zde rovněž vyhlásit chráněná území, stanovit kvóty rybolovu, provádět výzkum a umisťovat technická zařízení.
  • Kontinentální šelf (jak jej definuje mořské právo, nikoli geologie) – může zasahovat až do 350 námořních mil od základní pobřežní čáry; pobřežní státy zde mohou svrchovaně využívat přírodních zdrojů ze dna moře.
  • Volné moře – za hranicí kontinentálního šelfu, mimo jakoukoliv jurisdikci pobřežního státu.

Mezinárodní řeky

Za mezinárodní vody mohou být pokládány i mezinárodní řeky, které protékají více státy a na základě mezinárodní smlouvy jsou přístupné lodím smluvních států.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku International waters na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 240/1996 Sb., o sjednání Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu. In: Sbírka zákonů. 1996. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. ↑ PLESNÍK, Jan. Mezinárodní vody se konečně dočkají ochrany. Ale jaké?. Ochrana přírody . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2023-08-24 . Dostupné online. 
  3. ↑ Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 101/1965 Sb., o Úmluvě o pobřežních vodách a pásmu přilehlém. In: Sbírka zákonů. 1965. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. ↑ Vyhláška ministra zahraničných vecí č. 241/1949 Sb., o Dohovore o režime plavby na Dunaji medzi republikou Československou, Sväzom sovietských socialistických republík, Ľudovou republikou Bulharskou, republikou Maďarskou, Ľudovou republikou Rumunskou, Sovietskou socialistickou republikou Ukrajinskou a Federatívnou ľudovou republikou Juhoslávie, podpísanom v Belehrade dňa 18. augusta 1948. In: Sbírka zákonů. 1949. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  5. ↑ Legal Regime of the Rio de la Plata . . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.